Dostavba nových jaderných bloků na Slovensku a Francii se nejen prodlužuje, ale i předražuje. Ředitel Foratomu přesto věří, že do roku 2050 se v Evropě postaví reaktory s kapacitou desítek gigawattů.
Nastává konec doby uhelné a Česko se musí poohlížet po nových zdrojích energie. V souvislosti s rostoucími požadavky v oblasti ochrany klimatu se nabízí zejména obnovitelné zdroje, jejichž podpora ale v tuzemsku podle odborníků pokulhává.
Česká republika dlouhodobě řeší možnou dostavbu bloků jaderných elektráren Temelín a Dukovany, nejvhodnější doba na podobné kroky ovšem podle odborníků skončila s rokem 2014. S otázkou je spojena sama budoucnost jaderné energetiky v tuzemsku.
Evropský parlament svým hlasováním prodloužil financování experimentálního reaktoru pro jadernou fúzi do roku 2027. Tento krok do neznáma, který si vyžádá několik miliard eur, ale některé europoslance i nadále znepokojuje. Mohl by však vést k revoluci ve výrobě energie.
Glopolis, Hnutí Duha a další organizace vyčítají Ministerstvu průmyslu a obchodu strukturu českého energeticko-klimatického plánu, který vyžaduje EU. Nelíbí se jim především plánovaný podíl obnovitelných zdrojů.
Pařížská klimatická dohoda je dobrým rámcem pro snižování globální teploty. Na dosahování klimatických cílů ale není…
Uhlí je pro Česko i Polsko hlavním energetickým pilířem. V Polsku stojí až za 80 % vyrobené elektřiny, v České republice je podíl uhlí na výrobním mixu dvakrát nižší díky dvěma jaderným elektrárnám.
Výstavba nových jaderných bloků se opodstatňuje nárůstem ve spotřebě elektřiny. Tento nárůst ale stále nepřichází, upozorňuje ve svém komentáři Jan Palaščák.
Kontroverzní projekt maďarské jaderné elektrárny Paks II jde k evropskému soudu. Rakušanům se nelíbí, že Evropská komise u tohoto případu povolila státní subvence. Elektrárna také budí zájem kvůli zapojení ruského Rosatomu.
Rakušanům se nelíbí, že Evropská komise Maďarům povolila poskytnout státní subvence na výstavbu nových bloků jaderné elektrárny Paks.
Kolik energie by se v Česku mohlo vyrábět z obnovitelných zdrojů? A jak by se měl nově nastavit systém podpory? Mluvili jsme o tom s předsedou Komory OZE Štěpánem Chalupou.
Přijetí eura budí v české společnosti emoce. Které politické strany po společné měně volají a které ji naopak odmítají?
Budoucnost Evropské unie nejspíš leží ve vícerychlostní integraci a v budování unijního jádra. Nasvědčují tomu reakce členských států v debatě o budoucnosti Evropy i projev francouzského prezidenta. K užší a rychlejší integraci jsou přizvány všechny členské státy, které však zároveň nikdo k ničemu nenutí. Jak se k celé věci postaví Česká republika a jaké následky pro ni bude toto rozhodnutí mít?
Ukládání energie je téma, které nastupuje i v Česku. Bateriím se musí otevřít energetický zákon a stát by měl využít příležitost v podobě těžby lithia. Kdy u nás začnou jezdit elektromobily a jak si EU stojí ve srovnání s Čínou, pokud jde o čistou energetiku? Přečtěte si rozhovor s Janem Fouskem.
„Pozitivní příklady ze zahraničí přitom existují. Jmenovat lze stáže pro studenty a studentky humanitních studií na technických univerzitách. Pokud studujete historii, můžete strávit určitý čas na technické škole, kde se zabýváte třeba historií nějaké technologie. Díky tomu se dostanete do nového prostředí a můžete si vytvořit kontakty,“ říkají v rozhovoru autorky studie Gender a energetika.
Česko do poloviny století čeká odchod od uhlí. Regiony, kde se surovina těží, ale potřebují pomoc s přechodem k čistější budoucnosti. Českým krajům i oblastem v jiných zemích může pomoci nová iniciativa Evropské komise, která se rozjede na podzim. V Česku byla mezitím schválena nová surovinová politika, která klade důraz i na těžbu moderních surovin, jako je lithium.
Je v Česku potřeba stavět nové jaderné bloky, nebo se energetický mix do budoucna obejde bez atomové…
Země EU jsou na počátku jednání o zásadní reformě trhu s elektřinou. Dokud se problémy toho současného nepodaří vyřešit, vítězí uhelné elektrárny.
