Bloomberg: Válka na Blízkém východě může vyvolat globální vlnu inflace
Válka na Blízkém východě a prudký růst cen ropy hrozí podle analýzy agentury Bloomberg novou vlnou globální inflace, což by se mohlo negativně podepsat na hospodářském růstu.
Válka na Blízkém východě a prudký růst cen ropy hrozí podle analýzy agentury Bloomberg novou vlnou globální inflace, což by se mohlo negativně podepsat na hospodářském růstu.
Svět se mění a komplikuje, obchodní vazby kolabují, české ekonomice se ale daří nadprůměrně dobře. HDP roste, domácnosti utrácejí, oživení se očekává také v průmyslu. Co přinese rok 2026 a jakou roli může sehrát nová vláda?
Meziroční růst spotřebitelských cen v Evropské unii v březnu zpomalil na 2,5 procenta z únorových 2,7 procenta.
České mzdy se od konce roku 2019 nominálně zvýšily o 27 %, reálně jsou ale kvůli vysoké inflaci o 10 % nižší. Pokles kupní síly je nejvýraznější ze zemí EU. Vyplývá to z analýzy hlavního ekonoma XTB Pavla Peterky.
Meziroční růst spotřebitelských cen v Evropské unii v prosinci zrychlil na 2,7 procenta z listopadového tempa 2,5 procenta. Oznámil to dnes evropský statistický úřad Eurostat. V České republice se inflace podle jeho dat zvýšila na 3,3 procenta z 3,1 procenta.
Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v eurozóně v prosinci zrychlilo na 2,4 procenta z listopadových 2,2 procenta. V rychlém odhadu to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. Údaje za celou EU odhad neobsahuje, nejsou v něm tedy ani čísla za Česko.
Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v září zpomalil na 1,8 procenta ze srpnového tempa 2,2 procenta. Inflace se tak poprvé od poloviny roku 2021 dostala pod dvouprocentní cíl Evropské centrální banky (ECB).
Objevují se první důkazy, že se česká ekonomika dává po covidu dohromady. Řada problémů je ale hluboko zakořeněná. Češi nevyrábí dostatek zboží s přidanou hodnotou, průmysl je vysoce energeticky náročný a populace stárne.
Míra inflace v zemích Evropské unie v listopadu klesla o půl procentního bodu na 3,1 procenta a je nejníže zhruba za dva roky. Ve své zprávě to dnes oznámil statistický úřad Eurostat. Nejvyšší inflaci má v celé unii Česká republika, kde ceny meziročně vzrostly o 8,0 procenta.
Evropská obranná agentura (EDA) by se měla v současné situaci transformovat, ale bude potřebovat více financí, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz její šéf Jiří Šedivý. Příští Evropská komise by podle něj měla mít komisaře pro obranu.
Příliš rychlé uvolnění měnové politiky v eurozóně by bylo drahou chybou. V panelové diskusi v Bruselu to řekl náměstek evropského oddělení MMF Helge Berger. ECB v říjnu přerušila nejdelší sérii zvyšování úrokových sazeb ve své historii.
Podle dat Eurostatu míra inflace v Evropské unii v září klesla na 4,9 procenta. Nejvyšší inflaci mělo s hodnotou 12,2 procenta Maďarsko. V České republice inflace dosáhla 8,3 procenta, což byla čtvrtá nejvyšší hodnota v EU.
Covid-19, válka na Ukrajině, energetická krize, inflace. Evropská unie v posledních letech zápolí s událostmi, které se negativně propisují do evropské ekonomiky. Vezme si EU další společnou půjčku? V podcastu Evropa zblízka odpovídá redaktor EURACTIV.cz Ondřej Plevák.
Česko trápí výpadky léků, farmaceutický průmysl a státní orgány se ale na řešeních neshodnou. Platí to pro cenové stropy, které by mohly z domácího trhu vytlačit některá léčiva, a také pro plánované povinné zásoby léků.
Evropské sankce zatím nedonutily režim v Moskvě, aby ukončil svou agresi na Ukrajině, a válka bude nejspíš ještě dlouhá. Ruská ekonomika ale trpí a v příští dekádě budou trpět hlavně běžní Rusové.
Chleba v českých obchodech byl letos v srpnu o čtvrtinu dražší než loni. Může za to ruská invaze na Ukrajinu, obě země jsou totiž významnými vývozci obilí, které je pro výrobu pečiva nezbytné. Válka nejenže ztěžuje export z těchto zemí, ale také razantně zvedá ceny energií a roztáčí inflační spirálu, a to nejen v Česku.
Statistiky prozatím evidují 40 tisíc ovcí, 92 tisíc kusů dobytka, 258 tisíc prasat a 5,7 milionu drůbeže. Právě tolik zvířat bylo zabito na Ukrajině od počátku války – nikoliv však kvůli produkci masa. Ruské rakety a bomby totiž dopadají nejen na ukrajinská města, ale i na vesnice a místní farmy.
Část zemí EU včetně ČR chce umožnit členským státům čerpat z tzv. kohezních fondů, které jsou určeny na podporu chudších zemí, speciálně finance na projekty ohrožené rostoucími cenami ve stavebnictví nebo v energetice.