Část zemí EU včetně ČR chce umožnit členským státům čerpat z tzv. kohezních fondů, které jsou určeny na podporu chudších zemí, speciálně finance na projekty ohrožené rostoucími cenami ve stavebnictví nebo v energetice.
Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v červenci zrychlil na 8,9 procenta z červnové hodnoty 8,6 procenta. Inflace tak vystoupila na další rekord. V rychlém odhadu to dnes uvedl evropský statistický úřad Eurostat.
Ministerstvo práce se při předsednictví EU zaměří na zvládání uprchlické vlny v Evropě, opatření pro domácnosti a firmy kvůli rostoucím cenám energií či stanovení podmínek práce přes platformy. Věnovat se chce i rovnému odměňování žen.
Všichni důležití hráči v Evropě se shodují na tom, že kvůli velkým změnám na trhu s tabákovými výrobky se musí změnit zastaralé daně. Silně zní především hlasy volající po tom, aby nové daně odrážely škodlivost.
Jsme teprve na začátku krize, skutečné ekonomické dopady války se ukáží v příštích měsících. Pokud je EU zvládne, může si získat důvěru euroskeptických Čechů, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz odborník na transatlantické vztahy Jarolím Antal.
Na přijetí eura neexistuje v nové vládě shoda, téma proto zůstává u ledu. Společná měna by ČR mohla pomoct dostat se na vyšší úroveň, země si ale napřed musí splnit řadu domácích úkolů. To samé musí udělat eurozóna, pokud chce přežít.
Evropská centrální banka (ECB) na konci března ukončí nákupy dluhopisů v rámci svého nouzového pandemického programu PEPP, který má k dispozici 1,85 bilionu eur (46,8 bilionu Kč).
Příliš nízká inflace a zpomalení růstu ekonomiky budou hlavními úkoly k řešení pro Francouzku Christine Lagardeovou, která dnes přebírá vedení Evropské centrální banky.
Evropská komise ve své jarní hospodářské prognóze upozorňuje, že nedostatek pracovní síly může ohrozit českou ekonomiku. Na druhou stranu porostou mzdy, i to však může mít neblahé následky.
