Už tento čtvrtek se v Bruselu země Evropské unie setkají na posledním summitu Evropské rady v tomto roce, který bude zároveň úplně první pro nového předsedu rady Costu. Jednání členských zemí bude navazovat na středeční summit zemí EU-Západní Balkán.
Pro zajištění bezpečnosti a stability Evropské unie je podle ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN) nezbytné pokračovat v procesu rozšiřování. Dvořák to dnes řekl na úvod konference s názvem 20 let tvoříme Evropu: Nové výzvy a příležitosti.
Slovinská kandidátka na komisařku pro rozšíření musela během slyšení v Evropském parlamentu odrážet otázky, jestli spolupracovala s jugoslávskou tajnou službou. Ve svých plánech nastínila, že vyjednávání s Černou Horou a Albánií se může završit už v příštích několika letech.
Jak už bývá v říjnu zvykem, Evropská komise zhodnotila, jak si vedou země, které mají zájem o to vstoupit do EU. Kdo je „evropským branám“ nejblíže a kdo se naopak vzdaluje?
Desítka zemí včetně Srbska nebo Ukrajiny má zájem rozšířit řady Evropské unie. Jak blízko nebo jak daleko ke svému cíli jsou? EURACTIV.cz nabízí přehled.
Na Bělorusko se nezapomnělo, tamní situace ale závisí na vítězství Ukrajiny, říká v rozhovoru pro Euractiv.cz zmocněnec…
Řadě zemí z východní Evropy se otevřela cesta do Unie. Lídři EU dali zelenou otevření přístupových jednání s Ukrajinou a Moldavskem a podmíněně i s Bosnou a Hercegovinou, Gruzii udělili status kandidátské země. Co konkrétního čeká tyto země nyní?
Unijní lídři se shodli na kapitole o rozšiřování, a to navzdory hrozícímu vetu maďarského premiéra Viktora Orbána. Dali tak zelenou otevření přístupových jednání s Ukrajinou a Moldavskem. Zároveň udělili kandidátský status Gruzii.
Ukrajina a Moldavsko mohou začít vyjednávat o vstupu do EU, úkoly si plní dostatečně, je přesvědčená Evropské komise. Ve dnes zveřejněné zprávě zhodnotila také pokrok dalších zájemců o vstup do Unie.
Ministři zahraničí jednají o novém akčním plánu, který by měl přiklonit země třetího světa blíž Evropě. Právě v nich, v Jižní Americe nebo Africe, totiž již delší dobu probíhá tichý informační a investiční souboj s Ruskem, ale i s Čínou.
Německý kancléř Olaf Scholz se dnes v Praze vyslovil pro to, aby se EU v budoucnu rozšířila mimo jiné o Ukrajinu, Moldavsko a Gruzii. Růst bloku podle něj pomůže zajistit postupný přechod na většinové hlasování.
Prezidenti a premiéři států EU podle očekávání odsouhlasili kandidátský status pro Ukrajinu a Moldavsko, Unii se přiblížila také Gruzie. Země západního Balkánu, frustrované nedostatkem pokroku na své cestě do EU, dostaly náznak naděje.
Lídři zemí EU dnes pravděpodobně odsouhlasí kandidátský status pro Ukrajinu a Moldavsko. Neměli by u toho ale zapomenout na západní Balkán, který klepe na evropské dveře už mnoho let.
Dosavadní bezpečnostní a vojenská pomoc Ukrajině a dalším východním zemím pod hrozbou ruské agrese by se měla lépe ukotvit a pokračovat i do budoucna. „Vyhnat Rusko z okupovaných území nestačí, jinak se bude historie opakovat,“ zní z Evropského parlamentu.
V posledních dnech se naplno ukazuje, které evropské země mají blízký vztah s Putinovým Ruskem. Jednou z nich je Srbsko, které nepodpořilo protiruské sankce, a může si tak zkomplikovat svou „evropskou budoucnost“.
Gruzie a Moldávie oficiálně předložily žádost o vstup do Evropské unie, oznámil gruzínský premiér Irakli Garibašvili a moldavská prezidentka Maia Sanduová. Po přijetí do EU volá také Ukrajina, která od minulého čtvrtka čelí ruské invazi.
Ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi jde teď mimo jiné o uznání Ruska jako mocnosti srovnatelné s USA, píše ve svém komentáři pro EURACTIV.cz George Hays II.
V Zelených máme velmi dobré zázemí. Neříkám, že by nám nebylo dobře i v liberální frakci Renew Europe, ale možná bychom tam neměli tak silnou pozici, říká v rozhovoru europoslankyně Markéta Gregorová.
