Země na východní hranici Unie si uvědomují, že obranná klauzule EU by mohla být obzvlášť užitečná v případě hybridních a kybernetických útoků. Svou obranu však nadále opírají především o NATO.
Některé členské státy by uvítaly, kdyby Evropská unie poskytovala vedle zvýhodněných půjček i nevratné fondy. Před zahájením dnešního summitu EU v Bruselu se pro tuto možnost vyjádřili řecký premiér Kyriakos Mitsotakis či litevský prezident Gitanas Nauséda.
Do Kyjeva dnes přicestovali šéfové unijních institucí nebo lídři Kanady, Španělska, Dánska a řady dalších zemí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si od schůzky s vůdci spojeneckých zemí slibuje, že se stane „bodem obratu“.
Ukrajina k dosažení míru potřebuje jednotu mezi Spojenými státy a Evropskou unií, zdůraznil dnes v Bruselu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před zahájením prosincového summitu EU
Evropa chce být konkurenceschopná, není ale jasné, kde na to vezme peníze. Zároveň musí balancovat mezi několika světovými konflikty nejedou. Právě o tom byl summit Evropské rady v Bruselu.
Devět zemí NATO ze střední a východní Evropy ve společném prohlášení přijatém ve Varšavě volá po zvýšeném nasazení aliance na jejím východním křídle, řekl dnes podle agentury Reuters poradce polského prezidenta Marcin Przydacz.
Rakousko a dalších sedm zemí včetně Slovenska požaduje více unijních opatření na ochranu vnějších hranic EU, rychlejší vyhošťování migrantů a novou readmisní dohodu se třetími státy o vracení neúspěšných žadatelů a azyl.
Evropská unie by ve světle ruské invaze na Ukrajinu měla zvýšit úsilí o zachování historické paměti včetně dokončení panevropského památníku obětí totalitarismu v Bruselu. V otevřeném dopise k tomu dnes vyzvali vrcholní představitelé Litvy, Lotyšska, Estonska, Rumunska a Polska.
Evropská unie by měla udělat vše pro odvrácení ruského útoku na Ukrajinu a měla by jasně avizovat sankce, které by Rusko při naplnění tohoto „nejhoršího scénáře“ zasáhly. Takto se ráno před startem unijního summitu vyjádřili někteří lídři členských zemí evropského bloku.
Litva, Lotyšsko a Estonsko dnes obvinily běloruský režim z toho, že nutí migranty, aby ilegálně pronikli přes hranice do Evropské unie. Ve společném prohlášení podle agentury Reuters v této souvislosti zdůraznili, že Lukašenko musí nést zodpovědnost za obchodování s lidmi.
Sídlo Evropské rady po několika měsících opět ožívá. Do Bruselu se dnes dostaví předsedové vlád 27 členských zemí EU.
Evropští lídři na dnešním mimořádném videosummitu odmítli akceptovat výsledky běloruských prezidentských voleb a dali zelenou sankcím proti osobám zodpovědným za manipulování voleb a následné násilné represe. „Jsme na vaší straně,“ vzkázal běloruskému lidu předseda Evropské rady Charles Michel.
