Česko bohatne, a bude tak mít v příštím rozpočtovém období méně peněz z evropských fondů. Přijít by ale mohly ještě výraznější změny, jako vznik samostatného rozpočtu eurozóny, které by byly pro Česko nevýhodné.
Evropský trend směřuje k využívání finančních nástrojů, pro které jsou projekty v oblasti energetické účinnosti vhodné díky návratnosti peněz. Ne všechny investice se pro financování prostřednictvím těchto nástrojů hodí, i v Česku se ale mají v budoucnu využívat víc.
Evropská unie klade čím dál větší důraz na výzkum a vývoj. Pomáhat chce především soukromým firmám, kterým nabízí možnost čerpat nemalé peníze na inovace a technologický vývoj prostřednictvím několika operačních programů.
Vyjednávání o brexitu se sice mírně komplikují debatami v londýnském parlamentu, premiérka Theresa Mayová chce ale jejich hlavní část stále uzavřít do dvou let. Na podmínkách odchodu se však s Bruselem nemusí vůbec dohodnout. Pro tento případ má Mayová záložní řešení.
Na venkově ubývají obchůdky, hospody i řemeslníci, a lepší to není ani s počtem farmářů. K podnikání v zemědělství přitom může vést i čirá náhoda, jako je navrácení pozemků v rámci restitucí.
Na vládu míří kritický dokument ministerstva průmyslu. Ukazuje, že energetické úspory jsou v Česku vítané téma k debatám, ale státní správa se o ně v reálu nestará.
Finance z EU míří do českých kravínů, ovocných sadů i ekologických farem. Vyřizování žádosti o dotace může být pro farmáře složité, jejich zájem to ale neodrazuje.
U jádra je potřeba vyřešit financování, obnovitelné zdroje potřebují předvídatelnost. A energetické úspory by si měla vzít za prioritu celá vláda. Vyplývá to z doporučení Mezinárodní energetické agentury (IEA) pro českou energetiku.
Tomáš Prouza je státním tajemníkem pro evropské záležitosti. Komentář se vztahuje k jednomu z nedávných témat Národního konventu…
Ministerstvo pro místní rozvoj vyhlásilo dvě výzvy na podporu infrastruktury pro zájmové, neformální a celoživotní vzdělávání v Integrovaném regionálním operačním programu (IROP) za účelem zvýšení kvality vzdělávání ve vazbě na budoucí uplatnění na trhu práce v klíčových kompetencích. K dispozici je téměř 593 mil. korun. Žádosti lze podávat od 18. 11. 2016.
Z Junckerova investičního plánu, který má ambice rozhýbat v Evropě investice, byly dosud podpořeny projekty především z bohatších států EU. Včera to uvedla agentura Reuters s odkazem na studii Evropské investiční banky. Podle Evropské komise jsou ale prostředky a záruky k dispozici všem zemím EU.
Evropská komise udělala Evropanům radost zmírněním podmínek pro bezplatné volání ze zahraničí, její bývalá členka však na ni kvůli podezření z krácení daní vrhá stín. Česká republika učinila další kroky v boji za lepší klima i rychlejší čerpání evropských fondů.
Jestli chce Česko dohánět bohatší země EU, bude muset mimo jiné zapracovat na své dopravní infrastruktuře a dalších oblastech pro investice. Těm v současné době brání například složitá povolovací řízení. Přijetí novely stavebního zákona, která by to mohla zajistit, se přitom oddaluje. Výjimečné jsou i české problémy s procesem posuzování vlivů na životní prostředí EIA.
