Vedoucí kontrolní mise europoslanců na Slovensku Tomáš Zdechovský dnes odmítl výtky Bratislavy vůči probíhající návštěvě členů výboru pro rozpočtovou kontrolu (CONT), která se týká kromě jiného posouzení čerpání peněz z evropských fondů.
Maďarsko by mohlo přijít o další vysoké finanční částky z unijních fondů. Brusel totiž plánuje změny rozpočtových pravidel, zpřísnění podmínek pro vyplácení financí a jejich pevnější propojení s dodržováním zásad právního státu.
Policie při velkém mezinárodním zátahu zadržela 22 lidí ve čtyřech zemích Evropské unie kvůli podezření ze zpronevěry 600 milionů eur (přes 15 miliard korun) z mimořádného fondu na oživení ekonomiky po pandemii covidu-19.
Vytvoření nového evropského fondu na podporu uhelných regionů se může zdát jako vstřícný politický krok směrem k dotčeným oblastem. Administrace fondu je však náročná – nejen finančně, ale i personálně a časově – což pak ohrožuje jeho efektivní využití.
Nebudete vetovat pomoc Ukrajině a my vám za to něco nabídneme. Tak by se dal popsat výsledek vyjednávání mezi EU a Maďarskem. České předsednictví si jen pár týdnů před jeho koncem zažilo dramatické chvíle.
Věda, výzkum, inovace, digitalizace, průmysl 4.0, dovednosti. Výčet oblastí, na které se musí tuzemsko zaměřit, aby nezaspalo v modernizaci, kterou si 21. století žádá. Nebude to jednoduché, ale Česko už má našlápnuto.
Evropské penězovody se rozšiřují. V novém dotačním období 2021−2027 si Česko sáhne na rekordní částku převyšující bilion korun. Stát by měl být díky této investici chytřejší a zelenější, alespoň tak znějí dvě z pěti hlavních evropských priorit.
Česko trápí automobilová doprava, ta nemotorová naopak roste. Přísnější regulace městské mobility v rámci EU nedává smysl, každé město je svým způsobem originál, říká v rozhovoru Jitka Vrtalová z Partnerství pro městskou mobilitu.
Památky i muzea jsou sice kvůli koronavirové pandemii uzavřené, řada z nich ale tuto přestávku využila ke své revitalizaci. Některé z nich za přispění evropských fondů.
Přeshraniční spolupráce prohlubuje sousedské vztahy a bourá přetrvávající hranice napřič EU. Nejinak je tomu i v jižních a západních Čechách. Koronavirová pandemie sice na přeshraniční vztahy tvrdě dopadla, v dlouhodobém horizontu je ale nenarušila.
Slovensko bude muset do roku 2023 zrychlit využívání evropských fondů, aby nepřišlo o peníze z předchozího sedmiletého rozpočtového období EU.
Fondy EU se podílejí nejen na vybudování či modernizaci českých silnic a dálnic, ale také na zabezpečení či zpřístupnění silniční, železniční, lodní nebo cyklistické dopravy.
Spoluúčast při financování projektů z fondů EU by měla v novém programovém období 2021 až 2027 zůstat v případě škol, výzkumných organizací a veřejně prospěšných společností stejná jako v programovém období 2014 až 2020.
Naplňování desetileté růstové strategii Evropa 2020 formálně odbilo. Fakticky ale skončila dříve než měla. Co zapříčinilo podobný osud jako u předchozí Lisabonské strategie? A postihne Zelenou dohodu podobný vývoj?
MMR odeslalo do Bruselu odpověď na dopis Evropské komise se závěrečnou auditní zprávou o možném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše. Obsah odpovědi i veškerá komunikace zůstávají v důvěrném režimu.
Slovensko, podobně jako Česko, čeká v souvislosti s obnovou po koronavirové pandemii rozsáhlý balík peněz, který by měl mimo jiné jít na environmentální a klimatická opatření. Kde je potřeba v této oblasti zabrat a zvládne to země pod Tatrami?
Přeshraniční zdravotní péče nabírá v době koronavirové pandemie na významu. Česko zatím nabídky ze zahraničí na pomoc s předáváním těžce nemocných pacientů nepřijalo, přesto se už na budování spolupráce ve zdravotnictví napříč hranicemi podílí.
Koronavirová krize ukázala, jak může být spolupráce napříč hranicemi důležitá. K jejímu dalšímu rozvoji je však zapotřebí lepší právní rámec, koordinace i adekvátní rozpočet.
