Europoslanci ze zemí na východě Evropy volají po solidaritě a větší podpoře regionů, které sousedí s Ruskem. Dopadají na ně totiž jak zvýšená bezpečnostní rizika a zátěž spojená s ukrajinskými uprchlíky, tak úbytek turistů a další problémy.
Finský ministr školství Anders Adlercreutz rozhovoru pro Euractiv.cz říká, že nejdůležitějším stavebním kamenem finského školství jsou učitelé. Ti mají velkou důvěru a pomáhají budovat u studentů mediální gramotnost.
Severoatlantická aliance odstartovala letošní rok podepsáním zbrusu nové dohody s Evropskou unií, v kontextu války na Ukrajině ji ale čekají další významné změny. Nahradit Jense Stoltenberga by mohla třeba slovenská prezidentka Zuzana Čaputová.
Jedním z argumentů, proč na Ukrajinu neposílat zbraně, je ten, že by pak mohly skončit v nepovolaných rukách, možná i na černém trhu v EU. MV varuje, že právě takový narativ často používá ruská propaganda, aby oslabila podporu pro Kyjev.
Dopad rozhodnutí řady evropských zemí přestat vydávat turistická víza Rusům se naplno ukazuje v praxi poté, co režim v Kremlu vyhlásil částečnou mobilizaci, a spustil tak novou vlnu útěků.
Na sociálních sítích se často virálně sdílejí její fotografie v černém křiváku a krátkých kraťasech nebo při podpoře pochodů Pride. Nejmladší premiérka světa, finská politička Sanna Marinová, mluvila před Evropským parlamentem hlavně o válce na Ukrajině.
Ministři zahraničí zemí EU se v Praze domluvili na pozastavení dohody o vízové liberalizaci s Ruskem. Turistům se tak v praxi podstatně stíží cestování do Evropy. Úplný zákaz víz, který prosazovalo Česko nebo severské země, ale zatím neprošel.
Pokud se členské země EU nedohodnou na plošném zastavení vydávání turistických víz ruským občanům, mohly by zákaz vstupu pro ruské turisty zavést společně Litva, Lotyšsko, Estonsko, Polsko a Finsko.
Premiérky Estonska a Finska se vyslovily pro to, aby Evropa přestala Rusům udělovat turistická víza. Dosud platí, že Rusové mohou na víza udělená například Finskem volně cestovat do většiny z 26 zemí schengenského prostoru.
Česká republika platí z hlediska pandemie ještě stále za odstrašující příklad, v současné době přitom vyhlíží alespoň částečné uvolnění opatření. V některých jiných zemích EU se však naopak zpřísňuje.
Finské předsednictví v Radě EU začalo 1. července a velvyslanec Finské republiky v Polsku tvrdí, že Helsinky připravily ambiciózní program přesto, že jde o rušné období obsazování nových postů. Možnosti spolupráce s V4 bude Finsko hledat v oblasti bezpečnosti a v rozvoji infrastruktury, říká Juha Ottman.
Se začátkem července se v Unii střídají předsednické země. Radu EU, kde zasedají ministři národních vlád, po Rumunsku přebírá Finsko. Seveřané se plánují soustředit na boj s klimatickými změnami a ochranu principu právního státu.
Evropská komise chce chránit životní prostředí a zdraví lidí a zvířat omezováním kadmia v hnojivech. Evropský parlament ji v tom podporuje, některé členské státy však chtějí navržená opatření zmírnit.
Rozjezd událostí v prvním letošním týdnu byl pomalejší, i tak se ale děly věci. Rezignoval například britský velvyslanec při EU, a nebylo to jen tak. Ve Finsku spustili experiment se základním příjmem. Co se dělo dál?
