Česko čerpá finance hlavně z tradičních výdajových kapitol evropského rozpočtu. Nyní je ale potřeba pomoci českým firmám, výzkumným subjektům, univerzitám a dalším, aby se přeorientovaly na přímo řízené programy, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Filip Křenek, analytik Institutu EUROPEUM.
Vyjednávání o dlouhodobém rozpočtu EU pro období po roce 2028 běží na plné obrátky. Jak na nový návrh reaguje Česko a Polsko? Podle odborníků oba státy vítají zjednodušení struktury rozpočtu a jeho flexibilitu, obávají se však systému národních plánů.
Evropská komise v létě navrhla víceletý rozpočet EU na roky 2028 až 2034 a označila ho za ambciózní. Při bližším pohledu to tak ale úplně nevypadá. Platí ovšem, že se minimálně strukturou a prioritami dost liší od těch minulých. Co to znamená pro Česko jsme probrali v podcastu Evropa zblízka s analytikem Institutu EUROPEUM Filipem Křenkem.
V EU se pomalu rozjíždí jednání o novém víceletém rozpočtu bloku na roky 2028-2034. Letní návrh Komise ale schytává kritiku z mnoha stran. Bude nový rozpočet revoluční? Je pro Česko dobrou nebo špatnou zprávou? A na co se bude muset tuzemsko s příchodem nového rozpočtu připravit? V podcastu Evropa zblízka odpovídá analytik EUROPEUM Filip Křenek.
Evropa si nemůže dovolit další desetiletí stagnace. Kompas konkurenceschopnosti ukazuje konkrétní směr, jak čelit problémům, se kterými se nyní potýká, píše v komentáři pro Euractiv.cz Filip Křenek.
Evropská unie plánuje výrazně zvýšit recyklaci v automobilovém průmyslu prostřednictvím nového nařízení o vozidlech s ukončenou životností. Ačkoli Česká republika oběhovou ekonomiku v obecné rovině podporuje, zástupce automobilky i ministerstva průmyslu a obchodu varují před potenciálními nepříznivými dopady.
Sebejistý v ekonomických tématech, váhavější v těch „měkčích“. Jozef Síkela (STAN) prošel slyšením v Evropském parlamentu, a to úspěšně.
Český kandidát do nové Evropské komise a dosavadní ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) nakonec dostane od…
