Akt o datech odemyká nový svět, pomoct má i automobilovému průmyslu
Prvním lednem letošního roku vstoupil v platnost Evropský akt o datech, který jednotlivcům i podnikům zajišťuje lepší přístup k datům na trhu EU. Nová…
Prvním lednem letošního roku vstoupil v platnost Evropský akt o datech, který jednotlivcům i podnikům zajišťuje lepší přístup k datům na trhu EU. Nová…
Pokud chce Evropa zůstat konkurenceschopná, musí masivně investovat, a to hlavně do digitálu a čistých technologií. Státům EU se ale příliš nechce navyšovat společný rozpočet, volí proto jinou cestu – efektivnější využití peněz, které už na stole leží.
Eurovolby změní uspořádaní Evropského parlamentu, říká europoslanec Evžen Tošenovský, který po 15 letech funkci opustí. Do jaké frakce by po volbách podle něj měla zamířit jeho domovská ODS? A jaký dětský sen si jako europoslanec splnil? Odpoví podcast Evropa zblízka.
V Evropě chybí stovky tisíc kvalifikovaných odborníků na kyberbezpečnost. Problém se týká i Česka. Evropský Index digitální ekonomiky a společnosti (DESI) za rok 2022 ukazuje, že v Česku bylo zaměstnáno 4,6 % odborníků v kybernetickém sektoru, což je sice o jednu desetinu procentního bodu víc než v unijní sedmadvacítce, nicméně stále málo.
Evropský průmysl se neobejde bez polovodičů, teď je však závislý na těch z Asie. EU chce proto přilákat investice do vlastních výrobních kapacit, čehož by mohla využít i Česká republika.
Stovky propojených satelitů na nízké oběžné draze Země, které řídí nejlepší mozky Evropy z pražské Palmovky. Kosmický program IRIS², který má za cíl vybudovat nejbezpečnější internetovou a mobilní komunikaci na světě, bude mít na starosti v Praze sídlící agentura. Co to je IRIS² a proč vznikl?
Válka na Ukrajině a energetická krize změnily přístup Evropy k využívání energetických zdrojů a urychlily přechod na ty udržitelnější. Česká ekonomika, která je ze značné části založená na těžkém průmyslu, se ale v mnohém od zbytku Evropy liší.
Evropská unie postupně ladí svou odpověď na americký protiinflační zákon IRA a kroky dalších světových gigantů, které ohrožují evropský zelený průmysl. Komise se teď zaměřila konkrétně na zjednodušení regulace a zajištění dostatku kritických surovin.
Jak ukazují sílící kybernetické útoky z poslední doby, evropská infrastruktura je zranitelná. Nová směrnice NIS2, která začne platit v roce 2024, má významně zvýšit bezpečnost, spolupráci a hlavně zahrnout odvětví, na které EU dosud moc nemyslela.
Evropu čeká solární a větrný boom. Evropský parlament se přiklonil k návrhu Evropské komise, podle kterého by měl být podíl obnovitelných zdrojů energie na konečné spotřebě energie v EU 45 %, a to již do roku 2030.
České předsednictví pracuje na evropském nařízení k bezpečné konektivitě, což v praxi umožní výstavbu stovek satelitů, které zajistí bezpečné a spolehlivé spojení pro uživatele z EU. Klíčem ke všemu je agentura EUSPA, která sídlí v Praze.
I když čeští europoslanci oficiálně nemají během českého předsednictví žádnou roli, i jim jako Čechům záleží na tom, aby se povedlo. Nabízejí proto pomoc. Z opozice ale zaznívají hlasy, že vláda zbytečně hledí na stranickou příslušnost.
EU připravuje novou kyberbezpečnostní směrnici. Podle ní by měla přísnější pravidla kybernetického zabezpečení dodržovat nejen kritická odvětví, ale také řada „běžnějších“ firem a institucí. Pro některé z nich to může být oříšek.
Osm desítek poslanců Evropského parlamentu vyzvalo k okamžitému zastavení dodávek plynu a ropy z Ruska. Připojili se k otevřenému dopisu, který inicioval europoslanec a bývalý litevský premiér Andrius Kubilius. Dopis podepsalo i několik českých europoslanců.
Evropská unie plánuje ve vesmíru vybudovat bezpečnou satelitní infrastrukturu, která zajistí vysokorychlostní připojení po celém území Evropy, Afriky a Arktidy. Připojit se k internetové síti by tak člověk mohl odkudkoliv, včetně dosud „mrtvých“ zón,
Dva roky pandemie znamenají dva roky neustálého testování základů, na kterých EU stojí. Přináší ale taky cennou lekci – pro všechny státy je nejvýhodnější se nakonec domluvit. Úkolem Komise je jim v tom pomáhat a nehrát si na „generála“.
Jaká je budoucnost výroby elektřiny v Česku? A kdo energetickou transformaci zaplatí? Bude drahá a bolestivá, zní od českých expertů.
V roce 2019 usedla na pět let do Evropského parlamentu nově složená jednadvacítka českých europoslanců a europoslankyň. Přinášíme stručné shrnutí jejich dosavadní práce a témat, kterým se věnují.