Neformální Evropská rada v Granadě ukázala, že plán na reformu a rozšíření EU zatím nemá jasné obrysy. Stejně tak potvrdila, že téma migrace zůstává v politických hrách silným trumfem.
Skoro padesát prezidentů a premiérů z Evropy a okolí se ve čtvrtek potká ve španělské Granadě na summitu Evropského politického společenství, které je fórem pro ty nejpalčivější otázky kontinentu. Samotnou EU pak v pátek čeká debata o strategickém směřování.
Červnové jednání Evropské rady v pátek odpoledne skončilo. Premiéři a prezidenti členských zemí EU se dohodli na všech bodech jednání, krom jednoho. Dlouhá debata o migrační politice zůstala bez jakýchkoliv závěrů, a to kvůli blokaci ze stran dvou členských zemí – Maďarska a Polska.
Čtvrteční jednání Evropské rady bylo svižné a hladké. Tedy alespoň v době, kdy se řešila Ukrajina. Pak přišlo téma číslo dvě, migrace, a unijní lídři se bez výsledků zasekli do půl druhé ráno.
Premiéři a prezidenti členských států EU se ve čtvrtek a v pátek (29. a 30. června) sejdou na summitu Evropské rady v Bruselu. Věnovat se budou zejména Ukrajině, ale i otázce nedostatku léků či posílení obranného průmyslu.
Summit evropských lídrů otevřel i témata, která stála mimo oficiální agendu. Proč se mezi zeměmi EU opět rozhořel spor o roli jaderné energie? Proč se lídři při neformálních výměnách zabývali spalovacími motory a emisní normou Euro 7? A kam EU v těchto otázkách směřuje?
Země EU jsou připraveny podílet se na krocích, které by bránily únosům ukrajinských dětí do Ruska a povedou k potrestání jejich strůjců. Před dnešním jednáním v Bruselu to řekl Petr Fiala, který označil únosy praktikované Moskvou za „mimořádně odporné“.
Podpora Ukrajině, ekonomika a energetika. Právě to jsou hlavní témata, o kterých budou ve čtvrtek a v pátek na summitu v Bruselu jednat premiéři a prezidenti zemí EU. Prim by měla hrát diskuse o ekonomických otázkách.
Ukrajinský prezident Zelenskyj byl sice hlavní „atrakcí“ bruselského summitu, evropské země ale potřebovaly pohnout také se dvěma jinými důležitými tématy – nelegální migrací a budoucností evropského průmyslu.
Svou „tour po Evropě“ zakončil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj symbolicky v Bruselu. Jeho země se nachází v kritické situaci a potřebuje další evropské peníze a zbraně.
Evropská unie zahání sama sebe do kouta, když se snaží soupeřit se Spojenými státy v podpoře vlastního zeleného průmyslu. Najít jiné životaschopné řešení, které bude vyhovovat i zemím jako Česko, ale představuje tvrdý oříšek.
Příští balík sankcí Evropské unie proti Moskvě bude mířit na komponenty v dronech, kterými Rusko útočí na Ukrajině. Podle agentury Reuters to dnes v Kyjevě uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Prezidenty a premiéry zemí EU čeká „podrobná debata“ o osudu společné migrační a azylové politiky. Řešení musí najít co nejrychleji, s ustupující zimou totiž bude nelegální migrace zesilovat. Odbornice upozorňuje na to, že posilovat ochranu vnějších hranic nestačí.
Česku v novém energetickém balíku Evropské komise (EK) chybí explicitní návrh na zastropování ceny plynu určeného pro výrobu elektřiny. Na dnešním jednání sněmovního evropského výboru to řekl premiér Petr Fiala (ODS).
Prezidenti a premiéři států EU podle očekávání odsouhlasili kandidátský status pro Ukrajinu a Moldavsko, Unii se přiblížila také Gruzie. Země západního Balkánu, frustrované nedostatkem pokroku na své cestě do EU, dostaly náznak naděje.
Lídři zemí EU dnes pravděpodobně odsouhlasí kandidátský status pro Ukrajinu a Moldavsko. Neměli by u toho ale zapomenout na západní Balkán, který klepe na evropské dveře už mnoho let.
Snaha zástupců zemí EU dojednat v posledních hodinách před summitem lídrů podrobnosti téměř měsíc domlouvaného embarga na ruskou ropu byla dnes neúspěšná. Večer by to mohli napravit prezidenti a premiéři, překážkou zůstává souhlas Maďarska.
Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
