Druhý den summitu EU se nese v duchu migrace a konfliktu mezi Izraelem a Hamásem
V Bruselu začal druhý den summitu EU, nejvyšší unijní představitelé se budou snažit najít společnou pozici…
V Bruselu začal druhý den summitu EU, nejvyšší unijní představitelé se budou snažit najít společnou pozici…
Unijní lídři se v pátek brzo ráno rozpustili debatu o revizi víceletého finančního rámce EU na roku 2021–2027. S návrhem nesouhlasilo Maďarsko a špičky Unie se proto u jednacího stolu sejdou znovu na začátku ledna.
Unijní lídři se shodli na kapitole o rozšiřování, a to navzdory hrozícímu vetu maďarského premiéra Viktora Orbána. Dali tak zelenou otevření přístupových jednání s Ukrajinou a Moldavskem. Zároveň udělili kandidátský status Gruzii.
Maďarsko, které je v EU za „černou ovci“ kvůli nedodržování principů právního státu a svým postojům k podpoře Ukrajiny, získá část zmražených evropských dotací. Zdá se tak, že politická hra premiéra Viktora Orbána se vyplácí.
Už na konci týdne se lídři EU sejdou v Bruselu. Jednat se bude o revizi současného rozpočtu EU, jehož součástí je i finanční pomoc Ukrajině ve výši 50 miliard eur. Dojít by mělo i na rozšiřování.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady Charles Michel dnes v Pekingu zdůraznili nutnost vyrovnanějších obchodních a hospodářských vztahů mezi Čínou a EU. Podle Michela představitelé EU rovněž Čínu vyzvali, aby aktivněji usilovala o mírové řešení konfliktu na Ukrajině, která se brání ruské agresi.
Maďarský konzervativní premiér Viktor Orbán dnes v Budapešti přijal předsedu Evropské rady Charlese Michela. Schůzka se konala v době, kdy mezi Bruselem a Maďarskem roste napětí.
Ani otevření nového horkého konfliktu v blízkosti EU podporu pro Ukrajinu neohrozí, shodují se diplomaté. A to samé platí i pro některé členské státy, které v minulosti vojenskou pomoc Ukrajincům blokovaly. Předmětem debat se stal také dvanáctý balík sankcí, jehož pozornost se přesouvá také ke zmrazenému ruskému majetku.
Staronový slovenský premiér Robert Fico (SMER) se vrátil zpět na evropskou scénu, a zařadil se po bok maďarského premiéra Viktora Orbána (Fidesz).
Čtvrteční jednání Evropské rady stálo oproti původnímu plánu prakticky na jediném bodu: izraelsko-palestinském konfliktu. Státy nacházely jednotu jen těžko – a pomalu.
Premiéři a prezidenti členských států EU se ve čtvrtek a v pátek (26. a 27. října) sejdou na summitu Evropské rady v Bruselu. Jednat budou o izraelsko-palestinském konfliktu a dlouhodobém rozpočtu EU.
Neformální Evropská rada v Granadě ukázala, že plán na reformu a rozšíření EU zatím nemá jasné obrysy. Stejně tak potvrdila, že téma migrace zůstává v politických hrách silným trumfem.
Skoro padesát prezidentů a premiérů z Evropy a okolí se ve čtvrtek potká ve španělské Granadě na summitu Evropského politického společenství, které je fórem pro ty nejpalčivější otázky kontinentu. Samotnou EU pak v pátek čeká debata o strategickém směřování.
Červnové jednání Evropské rady v pátek odpoledne skončilo. Premiéři a prezidenti členských zemí EU se dohodli na všech bodech jednání, krom jednoho. Dlouhá debata o migrační politice zůstala bez jakýchkoliv závěrů, a to kvůli blokaci ze stran dvou členských zemí – Maďarska a Polska.
Čtvrteční jednání Evropské rady bylo svižné a hladké. Tedy alespoň v době, kdy se řešila Ukrajina. Pak přišlo téma číslo dvě, migrace, a unijní lídři se bez výsledků zasekli do půl druhé ráno.
Premiéři a prezidenti členských států EU se ve čtvrtek a v pátek (29. a 30. června) sejdou na summitu Evropské rady v Bruselu. Věnovat se budou zejména Ukrajině, ale i otázce nedostatku léků či posílení obranného průmyslu.
Summit evropských lídrů otevřel i témata, která stála mimo oficiální agendu. Proč se mezi zeměmi EU opět rozhořel spor o roli jaderné energie? Proč se lídři při neformálních výměnách zabývali spalovacími motory a emisní normou Euro 7? A kam EU v těchto otázkách směřuje?
Země EU jsou připraveny podílet se na krocích, které by bránily únosům ukrajinských dětí do Ruska a povedou k potrestání jejich strůjců. Před dnešním jednáním v Bruselu to řekl Petr Fiala, který označil únosy praktikované Moskvou za „mimořádně odporné“.