14. června 1985 podepsaly Francie, Německo, Belgie, Nizozemsko a Lucembursko na palubě lodi MS Princesse Marie-Astrid u lucemburské vesnice Schengen dohodu, která časem odstranila vnitřní hranice téměř celé Evropy. Redakce Euractiv.cz k tomuto výročí připravila stručný přehled.
Desítka zemí včetně Srbska nebo Ukrajiny má zájem rozšířit řady Evropské unie. Jak blízko nebo jak daleko ke svému cíli jsou? EURACTIV.cz nabízí přehled.
Evropa se loučí s Jacquesem Delrosem. Nejdéle sloužící a nejúspěšnější předseda Evropské komise odešel na sklonku minulého roku. Během třech volebních období posunul evropskou spolupráci do té podoby, jak ji známe dnes – s jednotným trhem a jednotnou měnou.
V Paříži dnes zemřel někdejší předseda Evropské komise a francouzský ministr hospodářství Jacques Delors. Bývalý socialistický politik patřil mezi hlavní strůjce evropské integrace. Bylo mu 98 let. Úmrtí oznámila agentuře AFP starostka Lille a Delorsova dcera Martine Aubry.
Jak učit o Evropské unii? A proč by měla mít ve výuce vlastně místo? Odpovědi nabízí Jakub Janega a David Broul, doktorandi z Univerzity Palackého v Olomouci, kteří se EU věnují a jsou spoluautory nové učebnice o evropské integraci.
V pondělí Ukrajina podala přihlášku do Evropské unie. O členství už ale usiluje skoro dvacet let. Proč to trvalo tak dlouho? A jak se tedy vztahy mezi Ukrajinou a Unií vyvíjely doposud?
Skutečná evropská federace v mnohojazyčné Evropě pravděpodobně není vůbec možná. Posílením jazykových kompetencí a rozšiřováním zkušenosti a porozumění světu za hranicemi Evropy však můžeme evropskou integraci stavět na silnější a praktičtější základy, píše Jiří Nantl.
Pokud hnutí ANO sestaví novou vládu, v Evropě bude o Česku více slyšet. ČR navíc připraví konkrétní návrhy, jak EU reformovat. Andrej Babiš to prohlásil po setkání s Guyem Verhofstadtem, hlasitým zastáncem federalizace EU.
Budoucnost Evropské unie nejspíš leží ve vícerychlostní integraci a v budování unijního jádra. Nasvědčují tomu reakce členských států v debatě o budoucnosti Evropy i projev francouzského prezidenta. K užší a rychlejší integraci jsou přizvány všechny členské státy, které však zároveň nikdo k ničemu nenutí. Jak se k celé věci postaví Česká republika a jaké následky pro ni bude toto rozhodnutí mít?
Od vstupu do Evropské unie si země střední a východní Evropy slibovaly mnoho, třeba že brzy doženou životní úroveň panující na západě. Rozdíly mezi východem a západem však nadále přetrvávají. Proč? A jak se s tím vyrovnat?
Přijetí eura má své náklady i přínosy jak v ekonomické, tak v politické rovině. Nemusí být ale pravda, že prozatimní setrvání mimo eurozónu vyřadí Česko z hlavního proudu integrace. Jak se na dvourychlostní Evropu dívají ekonomové, co by podle odborníků způsobilo posílení eurozóny na úkor zemí neplatící eurem a jaké výhody či rizika by přijetí společné evropské měny přineslo českým podnikům?
Německá kancléřka Angela Merkelová se definitivně postavila za myšlenku vytvoření společného rozpočtu a postu ministra financí pro země platící eurem. Před blížícími se volbami tak podpořila vizi vícerychlostní Evropy a plány francouzského prezidenta, který chce vytvořit evropské integrační jádro.
V rakouském Salcburku se ve středu konala tzv. slavkovská schůzka, tedy summit představitelů České republiky, Slovenska a Rakouska. Pozvání však přijal i francouzský prezident Macron. Předseda vlády Bohuslav Sobotka během jednání s ním prosazoval zejména potřebu posílení obranné a bezpečnostní spolupráce a sociální a mzdové konvergence. Důležité je podle něj i to, aby přijetí společné měny nebylo podmínkou spolupráce v EU.
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker přednesl dnes dopoledne projev o stavu Unie, v němž již tradičně šéfové unijní exekutivy hodnotí uplynulý rok a představují priority Komise pro následujících dvanáct měsíců. Jaké jsou první reakce českých europoslanců? Pro EurActiv odpovídají exkluzivně.
