Globální krize vyvolaná šířením koronaviru zpozdí snahu Bulharska o přistoupení k mechanismu směnných kurzů ERM-2 a k bankovní unii. Řekl to dnes guvernér centrální banky Dimitar Radev.
Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová požádala ministry financí eurozóny, aby zvážili jednorázovou emisi společných dluhopisů, takzvaných koronabondů.
Ministerstvo zemědělství by chtělo úvěry u Evropské investiční banky, které by mohly dosáhnout až osmi miliard korun. Možnost půjčky projedná v pondělí kabinet premiéra Andreje Babiše (ANO), což je nutná podmínka pro její schválení.
Evropská centrální banka (ECB) reaguje na obavy, že nebude už dále schopná podpořit ekonomiku eurozóny, zasaženou problémy v souvislosti s šířením koronaviru. Banka uvedla, že je připravena svá opatření upravit či rozšířit.
Zpomalení německé ekonomiky a globální nejistota vzbuzují obavy o budoucí ekonomický vývoj v evropských zemích. Zdá se ale, že to není tak černé, jak někteří analytici a instituce předpokládají. Otázkou spíše je, jestli k recesi nepřispěje právě příliš opatrný přístup.
Příliš nízká inflace a zpomalení růstu ekonomiky budou hlavními úkoly k řešení pro Francouzku Christine Lagardeovou, která dnes přebírá vedení Evropské centrální banky.
Evropský parlament na dnešním plenárním zasedání ve Štrasburku souhlasil s kandidaturou někdejší šéfky Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeové na post prezidentky Evropské centrální banky (ECB). Lagardeovou začátkem července nominovali šéfové států a vlád zemí Evropské unie.
Meziroční růst reálného hrubého domácího produktu (HDP) v Německu, hlavní ekonomice eurozóny, klesá. Stejně tak i průmyslová výroba…
Matteo Renzi odstupuje z čela italské vlády a Evropa se obává nástupu euroskeptických stran. Změna volebního zákona by však mohla většinové vládě populistů zamezit.
Unijní ekonomika je na tom v současnosti dobře, například růst HDP je vyšší než před hospodářskou krizí. A právě proto je v rámci eurozóny podle Komise ten nejlepší čas klást důraz na expanzivní fiskální politiku, posilování jednotné rozpočtové politiky a na růst investic včetně těch přeshraničních.
Eurozóna podle prvního odhadu HDP pokračovala i ve druhém kvartále ve svižném růstu. Mezikvartálně si připsala 0,3%…
Co dnes čekat od ECB? Zatím pravděpodobně žádnou revoluci, ale vzkaz by měl být jednoznačně holubičí a centrální bankéři mohou řinčet zbraněmi.
