Poslední Evropská rada, která se konala na konci minulého týdne v Bruselu, byla v úterý v Evropském parlamentu terčem silné kritiky, a to hlavně v souvislosti s postojem k Turecku a západnímu Balkánu.
Předseda Evropské rady Donald Tusk včera potvrdil, že od britského premiéra obdržel žádost o odklad brexitu. Podle BBC Johnson žádost nepodepsal, připojil k ní ale podepsaný dopis, ve kterém označuje odklad za chybu. Britská vláda i po odložení hlasování britského parlamentu o nové dohodě věří, že Británie EU opustí do 31. října. Unie se ale bude odkladem zabývat až po britském hlasovaní, to možná proběhne už dnes.
Dva týdny před odchodem Británie z EU se dnes v Bruselu sejdou evropští lídři k jednání, jemuž bude dominovat právě brexit. Na unijní prezidenty a premiéry čeká také debata o příštím víceletém rozpočtu, rozšíření EU či klimatických závazcích.
Česko musí prosadit stavbu nových jaderných bloků, i kdyby kvůli tomu mělo porušit evropské právo. Na jednání sněmovního výboru pro evropské záležitosti to dnes řekl premiér Andrej Babiš (ANO).
Předsedkyni nové Evropské komise (EK) Ursule von der Leyenové hrozí, že se kvůli dosud nevídanému počtu odmítnutých kandidátů nestihne její exekutiva včas ujmout úřadu.
Komise obdržela zatím blíže nespecifikované dokumenty od britské vlády týkající se brexitu. Návrh úpravy sporné irské pojistky zřejmě její součástí není. Ten by měl podle Finska Londýn zaslat do konce září, ačkoliv ani Británie ani EU na tomto datu nebazíruje.
Společná obrana a bezpečnost se stává jednou z hlavních priorit evropské integrace. Její kořeny však sahají až ke konci druhé světové války. Od té doby však společná spolupráce v této oblasti spíše zaostávala. Situace se ale začala v posledních letech měnit, a to zejména kvůli ruské hrozbě a migrační krizi. Otázkou zůstává, zdali současné ambiciózní návrhy a iniciativy budou v nejbližší době skutečně realizovány a jestli se z Evropské unie stane silný hráč i v oblasti obrany a bezpečnosti.
Britský premiér nadále deklaruje snahu odejít z EU s dohodou a žádá nejvyšší představitele, ať mu v jejím opětovném vyjednání kvůli irské pojistce pomohou. Nemá ale zatím žádnou životaschopnou alternativu. Problematické jsou i jiné pobrexitové oblasti.
Jako lehké povzbuzení pro Borise Johnsona hodnotí média návštěvy Německa a Francie, kde se snažil přesvědčit kancléřku Angelu Merkelovou a prezidenta Emmanuela Macrona o nepotřebnosti sporné irské pojistky v připravené dohodě o odchodu Británie z EU.
Britský premiér vyzval předsedu Evropské rady k „alternativnímu ujednání“ sporné irské pojistky obsažené v dohodě o vystoupení Británie z Unie. Mezitím unikl další vládní dokument, který vyčísluje negativní důsledky brexitu. Očekává se také konec volného pohybu osob.
Český premiér Andrej Babiš se dnes v Bruselu sejde s nastávající předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, aby s ní prodiskutoval, kdo obsadí post českého eurokomisaře.
Británie má nového předsedu vlády. V boji o premiérské křeslo zvítězil favorizovaný konzervativní kandidát Boris Johnson. Svého protikandidáta, ministra zahraničních věcí, Jeremyho Hunta porazil bývalý starosta Londýna v poměru 66 % ku 33 % hlasů.
Včera se na summitu v Paříži sešlo 14 zemí Evropské unie, které se chtějí zapojit do evropského řešení migrace. Přílivu migrantů v posledních týdnech čelí oblast Středozemního moře. Francouzsko-německý plán na jejich přerozdělování státy na včerejším setkání v zásadě odsouhlasily.
Itálie možná nominuje nynějšího předsedu Evropské centrální banky na předsedu Evropské komise. Podle zahraničních médií by mohl prolomit současnou patovou situaci nad výběrem nástupce Junckera.
Francouzská apatie vůči zemím V4 má několik příčin. Patří mezi ně historická neochota rozšiřovat EU, strach, že Německo zaujme v této širší Unii vedoucí postavení, a v neposlední řadě také geografická tendence nedívat se na východ, ale spíše na jih.
Šéfům států a vlád zemí EU se v noci na dnešek nepodařilo vyřešit složitou otázku nového obsazení klíčových funkcí v evropských institucích, v první řadě nového předsedy Evropské komise. Znovu se tak proto sejdou 30. června.
Summit EU v Bruselu zdržel spor o formulaci části závěrů, souvisejících se snahou o uhlíkovou neutralitu společenství k roku 2050. Proti pohledu většiny údajně vystupoval především polský premiér Mateusz Morawiecki. Země nakonec věc vyřešily kompromisním formulací.
Podle Angely Merkelové není nutné najít shodu ohledně obsazení klíčových pozic v EU už dnes nebo zítra. Řešení se ovšem podle ní najde do ustavujícího zasedání nově zvoleného EP 2. července. Emmanuel Macron zdůraznil, že Francie bude hledat konstruktivní řešení.
