Itálie možná nominuje nynějšího předsedu Evropské centrální banky na předsedu Evropské komise. Podle zahraničních médií by mohl prolomit současnou patovou situaci nad výběrem nástupce Junckera.
Francouzská apatie vůči zemím V4 má několik příčin. Patří mezi ně historická neochota rozšiřovat EU, strach, že Německo zaujme v této širší Unii vedoucí postavení, a v neposlední řadě také geografická tendence nedívat se na východ, ale spíše na jih.
Šéfům států a vlád zemí EU se v noci na dnešek nepodařilo vyřešit složitou otázku nového obsazení klíčových funkcí v evropských institucích, v první řadě nového předsedy Evropské komise. Znovu se tak proto sejdou 30. června.
Summit EU v Bruselu zdržel spor o formulaci části závěrů, souvisejících se snahou o uhlíkovou neutralitu společenství k roku 2050. Proti pohledu většiny údajně vystupoval především polský premiér Mateusz Morawiecki. Země nakonec věc vyřešily kompromisním formulací.
Podle Angely Merkelové není nutné najít shodu ohledně obsazení klíčových pozic v EU už dnes nebo zítra. Řešení se ovšem podle ní najde do ustavujícího zasedání nově zvoleného EP 2. července. Emmanuel Macron zdůraznil, že Francie bude hledat konstruktivní řešení.
Lídři členských zemí EU by měli co nevidět rozhodnout o tom, koho by si přáli vidět v křesle předsedy EK. Otázkou zůstává, jestli půjde o někoho ze spitzenkandidátů, nebo premiéři a prezidenti „vytáhnou z rukávu“ někoho jiného.
Liberální frakce v EP, jejíž součástí je také české vládní hnutí ANO, mění název. Místo dosavadní Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE) bude třetí největší uskupení používat název Renew Europe (Obnova Evropy či volněji Za novou Evropu).
Noví europoslanci SPD se podle očekávání v Evropském parlamentu přidají k italské Lize nebo francouzskému Národnímu sdružení, v jednání je i spolupráce se stranou Nigela Farage. Otázka visí také nad podobou liberální frakce.
Rozdílné pohledy Paříže a Berlína na postup při obsazování klíčové funkce v čele Evropské komise byly dnes patrné hned z prvních vystoupení vrcholných představitelů Francie a Německa před dnešní neformální večeří lídrů unijních zemí v Bruselu.
Středoevropské země seskupené v takzvané visegrádské čtyřce (V4) budou navrhovat na post předsedy Evropské komise jejího současného místopředsedu a nedávného kandidáta na slovenského prezidenta Maroše Šefčoviče. Napsaly to dnes Hospodářské noviny (HN) s odvoláním na několik zdrojů z okolí premiéra Andreje Babiše (ANO) a z Evropské komise.
Volby do Evropského parlamentu změnily dlouholetý status quo celoevropské politiky. Důsledkem oslabení tradičních stran levého i pravého středu zjevně bude rozšíření proevropské koalice o dalšího partnera či více partnerů, a tedy i složitější vyvažování a hledání názorových průniků a koalic.
Prezident Miloš Zeman podpořil proevropskou výzvu 21 prezidentů Evropské unie. Ve společném prohlášení vyzvali občany Unie, aby se zúčastnili voleb do Evropského parlamentu. Zároveň se vyslovili pro evropskou integraci a silnou Evropskou unii.
Po dlouhých hodinách včerejšího jednání mezi lídry členských zemí EU je rozhodnuto. Británie má půl roku na vyřešení patové situace kolem svého vystoupení z Unie. Stav brexitové krize bude přezkoumán v červnu.
Dnes se sejdou premiéři a prezidenti zemí EU na mimořádném summitu v Bruselu, jehož hlavním tématem bude odchod Británie z Unie. Jaké jsou návrhy a jaká očekávání?
Britský parlament se chystá na opětovné převzetí kontroly nad brexitem, aby odvrátil případný odchod země z Unie bez vyjednané dohody. EU se přesto na tento scénář ustavičně připravuje.
Britští poslanci promarnili svou poslední šanci, jak zajistit odchod země z EU. Vyzývají nyní premiérku k rezignaci a žádají svolání předčasných voleb, konání dalšího referenda nebo zrušení brexitu. Vystoupení z EU bez dohody je však nyní ještě pravděpodobnější, upozorňuje EU.
Brexit už je, pokud nebude odložen, za dveřmi. Odchod členské země Evropskou unii samozřejmě ovlivnil, obzvlášť jedná-li se o tak významnou zemi jakou je Velká Británie. Jak ale brexit EU vlastně proměnil?
Zbývá 15 dní do oficiálního data odchodu Británie z EU. Britští poslanci však sérii hlasování o brexitu z tohoto týdne uzavřeli schválením odkladu brexitu do konce června tohoto roku. EU je odložení brexitu víceméně nakloněna. Příští týden bude rozhodující.
