Posílit suverenitu EU v obraně a ekonomice, bojovat proti populistům, zachovat demokracii a konzultovat s občany. Takové přání dnes vyjádřil francouzský prezident Macron ve svém vystoupení na plénu ve Štrasburku.
Ministři zahraničí EU se včera shodli, že Velká Británie má v případu otrávení Sergeje Skripala jejich plnou podporu. Britové za viníka útoku označili Rusko, které se však obviněním vytrvale brání a tvrdí, že země EU „podléhají protiruským reflexům“. Za možnou zemi původu útočné látky označila ruská diplomacie kromě dalších taky Českou republiku.
Více než 200 tisíc Čechů pracuje v jiné členské zemi EU. Na jejich práva by měl nově dohlížet Evropský orgán pro pracovní příležitosti. Kritici však namítají, že se jedná o další zásah do národních kompetencí a že pracovní mobilita potřebuje spíše jasná a srozumitelná pravidla.
Sobotní jednání mezi eurokomisařkou Malmströmovou a americkým obchodním zmocněncem Lighthizerem byla sice „upřímná“, ale Brusel stále nemá jasno v tom, jak budou Spojené státy udělovat výjimky od nových cel na dovoz oceli a hliníku.
V březnových italských všeobecných volbách půjde o hodně. Země riskuje odvrácení od základních evropských hodnot, jako jsou zásady právního státu, říká kandidát do italského senátu Alberto Alemanno v rozhovoru pro EURACTIV.com. Příklad Velké Británie podle něj ukazuje, že s debatou o EU je potřeba začít co nejdřív.
Londýn žádá o tři různé skupiny oblastí budoucích vztahů. To je ale podle Barniera i Tuska iluzorní představa, protože si tím Britové vybírají jen oblasti, které jsou pro ně důležité. Macron dnes připustil, že by Británie mohla zůstat v celní unii. Britští labouristé s tím souhlasí, vláda premiérky Mayová je proti tomu.
Juncker se stal před čtyřmi lety tzv. spitzenkandidatem lidovecké frakce Evropského parlamentu a následně také předsedou Komise. Bude jeho nástupce vybrán stejným způsobem? Právě tuto otázku položil Donald Tusk premiérům a prezidentům zemí EU. Odpovědět mají na pátečním summitu.
Podle francouzského prezidenta se musí přeskupit politická mapa EU. Evropská politika je podle něj nyní nesoudržná. Unie by také podle něj měla být efektivní ve vyjednáváních o brexitu a neplýtvat energií.
Specialisté mají dodávat podklady pro úvahy o všech otázkách souvisejících s šířením fake news v tradičních i sociálních médiích. Mají doporučit, jak zvládnout výzvy, které v sociální i politické oblasti tento fenomén přináší.
Na horní Nitře by mohlo vzniknout centrum nových technologií pro energetiku, věří slovenský místopředseda Evropské komise Šefčovič. Uhlí podle něj patří minulosti. Podobně to vidí i slovenský ministr životního prostředí Sólymos. Premiér Fico však dosud horníky ujišťoval, že jejich práce neskončí.
Česko si ekonomicky mezi státy EU vede velmi dobře, a na přijetí jednotné měny je tak připraveno. Po zavedení eura se očekává snížení nákladů firem. Ceny zboží se výrazně nezmění. Připojením se do eurozóny navíc posílí náš prozápadní kurz. Obavy ale panují nad reformou eurozóny. Jsou pro přijetí eura více relevantní ekonomické nebo politické důvody? Krajští politici, zástupci podniků a odborníci o tom debatovali ve Zlíně.
Za necelý měsíc mají evropští lídři diskutovat o tom, jakým směrem by se měla EU dále vyvíjet a jak reformovat eurozónu. Bez stabilního Německa ale pravděpodobně žádná významná rozhodnutí nepadnou.
EU se má zaměřit na velké otázky společného zájmu, a ty malé ponechat členským státům. Prioritou by měla být zahraniční a bezpečnostní politika s účinnou ochranou vnějších hranic a bojem proti migraci. Jaké další reformy lze od potenciálního budoucího rakouského kancléře Sebastiana Kurze předpokládat v domácí i evropské politice?
Pokud hnutí ANO sestaví novou vládu, v Evropě bude o Česku více slyšet. ČR navíc připraví konkrétní návrhy, jak EU reformovat. Andrej Babiš to prohlásil po setkání s Guyem Verhofstadtem, hlasitým zastáncem federalizace EU.
Místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička ukončil spolupráci s hnutím ANO Andreje Babiše. Obává se, že parlamentní volby odsunou Českou republiku na periferii Evropské unie.
Budoucnost Evropské unie nejspíš leží ve vícerychlostní integraci a v budování unijního jádra. Nasvědčují tomu reakce členských států v debatě o budoucnosti Evropy i projev francouzského prezidenta. K užší a rychlejší integraci jsou přizvány všechny členské státy, které však zároveň nikdo k ničemu nenutí. Jak se k celé věci postaví Česká republika a jaké následky pro ni bude toto rozhodnutí mít?
Po dlouhých měsících vyjednávání o klíčových bodech vystoupení Británie z EU nebylo dosaženo žádného výrazného posunu. Evropský parlament proto odmítá, aby se nyní začalo jednat o přechodných ustanoveních či budoucích vztazích Unie a Spojeného království. Jednání o brexitu také komplikuje nejednotnost lídrů britských konzervativců.
Špičky Evropské unie se po prvotním mlčení začínají vyjadřovat k víkendovým událostem, které se odehrály v Katalánsku. Reakce z Bruselu však budí rozpaky. Předseda Komise, Evropské rady i Evropského parlamentu zvolili velice mírný a k proběhlým násilnostem se příliš nevyjadřují.
