Postoj ČR k eurozóně je jen malá část většího problému nazvaného „hledání správného vztahu k EU“, říká europoslanec Luděk Nidermayer. Česká debata o tématech jako finanční pomoc Řecku nebo řízení s Maďarskem je podle něj plná zkreslených informací.
Evropský parlament se dnes vyslovil pro přísné snížení emisí oxidu uhličitého u nových aut. Podle automobilového průmyslu jsou ale nastavené limity až příliš ambiciózní.
Fondy EU jsou hlavním zdrojem financování českých silnic. Doprava v ČR ale nadále vázne, a navíc způsobuje obrovské znečištění ovzduší. Od roku 2004 bylo zrekonstruováno či nově zbudováno za finanční spoluúčasti fondů EU celkem 3 447 kilometrů silnic.
Návrh evropského dlouhodobého rozpočtu podporuje zelenou ekonomiku, je ale potřeba pohlídat, aby snižování emisí nezůstalo jen na papíře, píše Barbora Urbanová.
Brusel by neměl zasahovat do života obyvatel unijních zemí tam, kde to nemá jasný přínos, prohlásil dnes nizozemský premiér na půdě Evropského parlamentu. Zároveň vyzval EU k větší jednotě,
ČR patří do skupiny zemí, kterým Evropská komise dlouhodobě vyčítá špatný stav ovzduší. Společně se Slovenskem a Španělskem ale navrhla opatření, která mohou situaci zlepšit. Jiné země jsou na tom hůř.
Těžké nákladní automobily se na celkových emisích CO2 ze silniční dopravy podílejí asi čtvrtinou. Zatím pro ně v EU neplatily žádné limity. Nově je má zavést dnešní návrh Evropské komise. Tradičně ho kritizují jak ekologové, tak výrobci aut.
Pokud se nepřijmou okamžité kroky proti degradaci půdy, bude to mít vážné následky pro celé lidstvo, upozorňuje nová vědecká studie.
Elektromobilita a další alternativní pohony mají pomoci vyčistit vzduch ve městech a snižovat emise skleníkových plynů, které přispívají ke globálnímu oteplování. Lidi ale k jejich nákupu nedonutí jen zákazy a příkazy. Stát by jim měl cestu k čisté mobilitě ulehčit.
Energetiku založenou na uhlí čeká dříve či později konec. To má přínosy pro zdraví a životní prostředí, ale vyvstává otázka, co s lidmi, kteří v uhelném průmyslu pracují. Na názor jsme se zeptali dvou z nich – bývalého horníka z Česka a ze Slovenska.
Německu, Česku a dalším sedmi zemím hrozí žaloba ze strany EU kvůli špatnému ovzduší. Německo už informovalo Komisi o tom, jak chce situaci zlepšit a jednou z možností je zavedení bezplatné hromadné dopravy.
Vypouštění skleníkových plynů bude pro výrobce energie a průmyslové podniky dražší. Citlivá odvětví budou mít ochranu.
ČR je mezi zeměmi, kterým hrozí právní postih za špatnou kvalitu ovzduší. Přijala už opatření v dopravě, vytápění domácností i průmyslu. Evropská komise chce ale vidět výsledky.
Konec biopaliv z palmového oleje a zastropování podílu pohonných hmot vyrobených z řepky, kukuřice a dalších potravinových plodin. Tak zní dohoda europoslanců o budoucnosti biopaliv v EU.
Ministerstvo průmyslu chtělo podpořit žalobu Polska, které nesouhlasí s postupem, jakým byly v EU přijaty limity znečištění ovzduší. Proti tomu se postavily nevládní organizace a ministerstvo životního prostředí. Vláda nakonec rozhodla, že se k žalobě nepřipojí.
Lesy přispívají k boji se změnami klimatu. V Evropě se jejich plocha stále rozšiřuje, a mohou tak pomáhat urychlovat snižování emisí skleníkových plynů. ČR vyrovnávání emisí jejich pohlcováním a ukládáním do půdy a lesů zvládá s přehledem, dostatečné to ale není. Na čem by mohla ještě zapracovat?
Lesy vytvářejí i pohlcují oxid uhličitý, který zapříčiňuje globální oteplování. K vyrovnání této rovnováhy pomáhá evropská legislativa, aby i lesní hospodářství a zemědělství přispívaly k závazkům EU v boji se změnou klimatu. A bude tomu tak i po roce 2020. Co zůstane při starém a jaká nová opatření lze od novely nařízení pro sektor LULUCF očekávat?
Na horní Nitře by mohlo vzniknout centrum nových technologií pro energetiku, věří slovenský místopředseda Evropské komise Šefčovič. Uhlí podle něj patří minulosti. Podobně to vidí i slovenský ministr životního prostředí Sólymos. Premiér Fico však dosud horníky ujišťoval, že jejich práce neskončí.
