Česká republika není podle ministra životního prostředí Richarda Brabce schopna sama zaplatit přechod na nízkoemisní ekonomiku, kterou plánuje Evropská unie k roku 2050. Chce proto na to od Unie stovky miliard korun mimo dosavadní kohezní fondy.
Česká republika se v hodnocení udržitelného rozvoje umístila na osmém místě mezi zeměmi Evropské unie. Stejně jako loni je premiantem pokud jde o míru ohrožení chudobou, zhoršení naopak zaznamenala v boji s klimatickými změnami.
Spojené státy mají od ledna 2017 nového prezidenta a za dobu jeho působení došlo mezi USA a EU ke značnému ochlazení vztahů. Jaká témata v posledních měsících a letech dominovala v komunikaci mezi těmito aktéry? EURACTIV.cz přináší stručný přehled.
V zatraktivnění území bývalých uhelných lomů pro firmy, místní obyvatele i turisty pomáhají inovační projekty, televizní a filmové ukázky, využití těžbou zasažených oblastí pro obnovitelné zdroje energie či zážitkové vyžití. Severočeské a východoněmecké regiony se ale v tomto pokroku liší.
Evropská unie chce do roku 2050 snížit čisté emise oxidu uhličitého na nulu. Jako variantu, na které by se mohli dohodnout prezidenti a premiéři členských zemí, to obsahuje návrh závěrů čtvrteční vrcholné schůzky.
Čistší doprava, úspornější budovy, ale také větší podíl obnovitelných zdrojů energie. Právě tak by mohla vypadat cesta České republiky směrem k nízkouhlíkovému hospodářství.
Voliči letos mají mimořádně velkou zodpovědnost. Nový Parlament a Komise budou rozhodovat o zásadních otázkách, jako je boj se suchem či neudržitelný hospodářský model. Některé kandidující strany ale těmto otázkám nedávají vážnost, píše Kateřina Davidová.
Po dramatickém čtvrtku bruselského summitu, který zcela ovládlo jednání o odkladu brexitu, se v pátek lídři zemí EU věnovali řadě dalších klíčových témat. Projednávali vztahy s Čínou, obchodní dohodu s USA nebo klimatickou politiku.
Evropská unie musí podle Evropského parlamentu přehodnotit své střednědobé klimatické cíle, aby mohla k roku 2050 dosáhnout nulových čistých emisí skleníkových plynů.
Skupina odborníků testovala vzorky z pěti průmyslových měst na Ukrajině. Výsledky ukazují, že úroveň znečištění životního prostředí, zemědělských produktů a veřejných prostorů může ohrožovat zdraví.
Autonomní doprava může zvýšit bezpečnost a plynulost na silnicích, přispět k čistšímu vzduchu nebo vytvářet nová pracovní místa. Musí být ale zajištěna dostatečná ochrana a kontrola osobních údajů, která vozidla vytvářejí.
Není žádnou novinkou, že se evropské politiky vzájemně ovlivňují, některé souvislosti ale nejsou zdaleka zjevné. Například na souvislost odpadového hospodářství s legislativou v oblasti ochrany klimatu se často zapomíná a přitom může mít pro Česko poměrně významné důsledky.
Po třech letech od dojednání Pařížské klimatické dohody se začne pracovat na naplňování jejich cílů, 197 vlád se totiž shodlo na souboru pravidel pro boj s klimatickou změnou.
Obyvatelé německých měst chtějí čistší vzduch, méně aut v ulicích a více zeleně. Jedinou cestou je udržitelná mobilita a změna v myšlení lidí, říkají odborníci.
Pařížská klimatická dohoda je dobrým rámcem pro snižování globální teploty. Na dosahování klimatických cílů ale není…
Znečištění ovzduší má celou řadu viníků – od domácností přes dopravu a průmysl až po zemědělství. V Česku má pomoci výměna kotlů, lepší kontrola aut nebo ukončování výroby elektřiny z uhlí. Snažit by se ale mělo i sousední Polsko, odkud k nám část znečištění přichází.
Přinášíme vám stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v říjnu v EU a v Evropě vůbec z českého pohledu událo.
Evropské peníze se někdy investují s cílem snižovat emise, ale ve skutečnosti probíhá ochrana klimatu jen na papíře, píše Anna Kárníková.
