Předseda české vlády Andrej Babiš dnes odlétá do Bruselu na další summit Evropské rady. Tématem jednání bude kromě brexitu také ochrana klimatu a cíle Evropské unie pro rok 2030. Česká vláda navyšování ambicí dlouho odmítala, nyní ale nasadila smířlivější tón.
Většina poslanců Evropského parlamentu podpořila návrh, aby Evropská unie omezila do roku 2030 emise skleníkových plynů o 60 procent proti úrovním roku 1990.
Spravedlivá transformace, tedy přechod evropských zemí a jejich regionů k nízkouhlíkové ekonomice, se netýká jen uhelného sektoru. Zásadní změnou bude muset projít také doprava. Jaké výzvy před sektorem stojí?
Snižování emisí se opět dostává do čela unijní agendy. Poslanci výboru Evropského parlamentu chtějí snížit emise v EU o 60 procent. Evropská komise i členské státy jsou však mnohem opatrnější.
Česko by mělo zůstat u cíle snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o 40 až 45 procent oproti roku 1990. Na tiskové konferenci po dnešním zasedání tripartity to řekl vicepremiér a ministr dopravy a průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).
Ambiciózní plán nové Evropské komise nazvaný Zelená dohoda pro Evropu bude mít velký dopad také na automobilový průmysl. Jaké nové výzvy na něj čekají a co mu může pomoci v náročné transformaci?
Česká republika zatím nemá žádnou vlastní představu o tom, jak by měla směřovat ke klimatické neutralitě, píše v komentáři ředitelka Hnutí DUHA Anna Kárníková.
Česká republika není podle ministra životního prostředí Richarda Brabce schopna sama zaplatit přechod na nízkoemisní ekonomiku, kterou plánuje Evropská unie k roku 2050. Chce proto na to od Unie stovky miliard korun mimo dosavadní kohezní fondy.
Jak je na tom české hospodářství, do jakých oblastí je třeba investovat a jaké politiky vyžadují reformu? Právě na tyto otázky odpověděla Evropská komise v letošním doporučení pro českou hospodářkou politiku.
Summit EU v Bruselu zdržel spor o formulaci části závěrů, souvisejících se snahou o uhlíkovou neutralitu společenství k roku 2050. Proti pohledu většiny údajně vystupoval především polský premiér Mateusz Morawiecki. Země nakonec věc vyřešily kompromisním formulací.
Europoslanci dnes podpořili směrnici, která stanovuje, že určité procento vozidel nakoupených a pronajímaných ve veřejných zakázkách musí spadat mezi nízkoemisní. Podle české europoslankyně Konečné je finální verze legislativy příliš slabá.
Poslanci Evropského parlamentu schválili ve středu návrh na snížení emisí CO2 u nových automobilů. Do roku 2030 by u osobních aut měly klesnout o 37,5 procenta. Celá problematika omezování spalin u aut je však komplikovanější.
Evropští poslanci dnes schválili návrh na snížení škodlivých emisí u nových osobních aut do roku 2030 o 37,5 procenta a u nových lehkých užitkových vozů o 31 procent.
Evropská unie se dohodla na snížení emisí oxidu uhličitého (CO2) u nových nákladních vozů a autobusů. Do roku 2030 se mají emise snížit ve srovnání s letošním rokem o 30 procent.
Podzim se v EU nesl ve znamení velkých změn v oblasti budoucího snižování emisí u nových automobilů – kompromis se zastavil až ve výši 37,5 procenta. Ambiciózní plány by ovšem mohly poškodit evropské automobilky, upozornili hosté ostravské debaty.
Evropská komise dnes poslala Česko k unijnímu soudu, protože země nezajistila řádné vystavení certifikátů energetické náročnosti budov.
Splnit nové emisní limity EU bude podle europoslance Evžena Tošenovského pro české automobilky velká výzva. Odchod Británie z EU dnes mohl vypadat jinak, kdyby byla Evropská komise od začátku vstřícnější, říká v rozhovoru.
Země EU chtějí, aby se emise oxidu uhličitého u nákladních automobilů a autobusů k roku 2030 snížily o 30 procent proti hodnotám roku 2019. Na okraj jednání ministrů životního prostředí Unie to dnes oznámilo rakouské předsednictví.
