Zelená pro emisní cíl EU 2040. Europoslanci podpořili snížení emisí o 90 %
Europoslanci dnes podpořili klimatický cíl EU snížit emise o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990.
Europoslanci dnes podpořili klimatický cíl EU snížit emise o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990.
Evropská unie plánuje schválit své nové klimatické cíle na jednání unijních ministrů životního prostředí, které bylo mimořádné svoláno na úterý 4. listopadu.
Senát odmítl návrh Evropské komise snížit do roku 2040 emise oxidu uhličitého o 90 procent proti úrovni roku 1990. Nepokládá to zatím za reálné kvůli použitelným technologiím a s ohledem na potenciální dopady na konkurenceschopnost a sociální soudržnost.
Česká republika dnes v Bruselu nepodpoří návrh závazného klimatického cíle pro rok 2040. Před jednáním se svými kolegy z dalších zemí Unie to zopakoval český ministr životního prostředí Petr Hladík.
Český europoslanec Ondřej Knotek (ANO, Patrioti), který je zpravodajem legislativy ke snížení emisí skleníkových plynů o 90 % do roku 2040, dnes předložil návrh na její zamítnutí.
Česko nesouhlasí se stanovováním dalšího klimatického cíle, jak ho dnes navrhla Evropská komise (EK). Je potřeba mít na paměti prosperitu a ekonomické aspekty, řekl dnes po jednání vlády premiér Petr Fiala (ODS). EK navrhla jako závazný cíl pro rok 2040 snížení emisí oxidu uhličitého o 90 procent ve srovnání s rokem 1990.
Evropská komise dnes představila návrh klimatického cíle, který by měl nasměrovat EU k uhlíkové neutralitě v roce 2050. Podle návrhu má EU do roku 2040 snížit čisté emise skleníkových plynů o 90 %. Redakce vysvětluje, jak by měl cíl fungovat.
Česko v současné době v EU usiluje o to, aby byl odložen start druhé fáze systému obchodování s emisními povolenkami, která ho má rozšířit i na sektor dopravy a budov. Co to ale EU ETS vůbec je? Plní svůj účel? A co má přinést jeho reforma?
Europoslanci za ODS by chtěli v Evropském parlamentu prosadit další uvolnění ekologických regulací automobilového průmyslu i s hlasy Patriotů pro Evropu (PfE) a dalších pravicových frakcí, vůči kterým jiné kluby v Evropském parlamentu (EP) uplatňují politickou izolaci, takzvaný cordon sanitaire.
Evropská komise navrhne úpravu systému pokut pro výrobce aut, kteří neplní emisní cíle. Automobilky by podle návrhu měly vykazovat plnění cílů za tříleté období, nikoliv za každý rok.
Itálie by mohla podpořit český návrh na změnu systému pokut za emise, které hrozí evropským automobilkám. Dnes to v Praze řekl novinářům náměstek italského ministra podniků Valentino Valentini, podle kterého Itálie připravila také svůj návrh. Itálie a Česká republika kritizují unijní ekologické regulace, které se týkají automobilového průmyslu. Podle Valentiniho by se s novou vládou mohl změnit i německý postoj k této otázce.
Expertní skupina Frank Bold, Greenpeace a Hnutí DUHA se obrátily na Evropskou komisi se stížností kvůli postupu českých úřadů při stanovování emisního limitu pro uhelnou elektrárnu Počerady.
Evropská komise (EK) v lednu oficiálně zahájí strategické rozhovory o budoucnosti automobilového průmyslu v Evropě, které koncem listopadu avizovala předsedkyně EK Ursula von der Leyen.
Pro splnění zpřísněných emisních cílů v příštím roce by tuzemské automobilky musely podle výkonného ředitele Sdružení automobilového průmyslu Zdeňka Petzla prodat o 60 až 80 procent elektromobilů více než v současnosti.
Podle českého ministra průmyslu Lukáše Vlčka je důležité, aby automobilový průmysl měl primárně prostředky na inovace a zvyšování konkurenceschopnosti. Odčerpávat automobilkám peníze na pokuty za to, že neprodávají dostatečný počet elektromobilů, není správná cesta.
Takzvané kotlíkové dotace, určené na výměnu nevyhovujících kotlů v domácnostech, přispěly v letech 2014 až 2022 ke snižování znečištění ovzduší. Naproti tomu dotace určené na snižování emisí z průmyslu se na snížení objemu vypouštěných škodlivých látek podílely jen minimálně, říká NKÚ.
V novém volebním období rozhodnou europoslanci a členské země o emisních cílech EU pro rok 2040. Jaké jsou ale ty stávající a jak se je daří plnit? Podívejte se na infografiku:
Klimatická změna může v budoucnu každoročně stát až deset procent celosvětového HDP. Pokud by takový podíl ze svého hrubého domácího produktu mělo platit Česko, byl by to větší balík peněz, než kolik momentálně dává na důchody. Na to, jak změny klimatu dopadají a budou dopadat na českou ekonomiku, odpovídá v podcastu Tomáš Protivínský, člen správní rady projektu Fakta o klimatu, ekonom a výzkumník think-tanku IDEA při CERGE-EI – Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu Národohospodářského ústavu Akademie věd.