V Česku běží kampaň Evropské komise, která informuje o jednoduchých způsobech šetření energií. Podle některých odborníků je to ale promarněná šance, jak lidem zaručit dlouhodobější úspory. Nejchudším skupinám by prý stát mohl zajistit možnost bydlení v úsporných budovách.
Kolik peněz má ČR k dispozici z fondů EU? Jak se daří čerpat a kam peníze plynou? A jak vlastně projekty vznikají? Podívejte se na infografiku.
Pekárna Zelená louka, která je součástí holdingu Agrofert, získala 100 milionů dotaci na novou moderní linku…
Jak zatím probíhá přezkum toho, zda výrobci z obnovitelných zdrojů v minulosti nedostávali příliš mnoho peněz z veřejných financí? A co výrobce solární energie zajímá na nové evropské legislativě? V rozhovoru jsme se ptali výkonné ředitelky Solární asociace Veroniky Hamáčkové.
„Česku se evropské peníze čerpat daří,“ tvrdí náměstkyně ministryně pro místní rozvoj, která za koordinaci fondů zodpovídá. „Bohužel se ale potýkáme s negativním mediálním obrazem. Je to škoda, když vezmeme v úvahu, co všechno se už s pomocí evropských peněz podařilo vybudovat a co ještě máme před sebou,“ říká. Problematické oblasti přesto existují.
Členské země včetně Česka budou letos jednat o tom, kam potečou unijní peníze a kolik jich bude. Neformálně by si měli své představy sdělit na dnešním summitu v Bruselu. Hovořit se bude také o blížících se volbách do Evropského parlamentu.
Rozpočet EU na příští rok má podpořit hospodářský růst a zaměřit se na nové výzvy. Náklady evropských institucí by se naopak měly snížit. Na dnešním jednání se na tom shodli ministři financí členských států. Podle Česka se ale nesmí zapomenout také na evropské dotace. Diskuse se zaměřila i na budoucí víceletý rozpočet po brexitu. Zde ČR očekává, že bude muset platit do společné kasy víc.
Vyšší dotace, větší boj proti včelím parazitům, jasnější označování produktů a posílená kontrola proti pančovanému medu. Tak si Evropský parlament představuje budoucnost včelařství v EU. Česko na tom není tak špatně, reformy však uvítá.
Do Česka tečou evropské dotace, z Česka naopak tečou dividendy. Výsledek: špatný. My v redakci máme raději, když teče pivo. Ale je postní doba, do hospody se nechodí, a tak jsme v ušetřeném čase napsali další díl seriálu #jasnovEU, který čerpá ze sociálních sítí a dělá jasno v evropských otázkách.
Bezpečnost, migrace, konkurenceschopnost, inovace nebo budování infrastruktury. Takové priority bude Babiš prosazovat na pátečním neformálním summitu evropských lídrů příští týden, kde se má jednat o budoucím víceletém rozpočtu EU. Oblasti, kam budou po roce 2020 proudit evropské peníze, si má podle něj Česko určovat samo, nikoliv Evropská komise.
Čerpání evropských fondů má v Česku zpoždění, ale skluz se daří dohánět. Problémy zůstávají v oblasti vysokorychlostního internetu a energetických úspor. Pověsti fondů škodí kauzy jako Čapí hnízdo, celkově ale mají pozitivní přínos. Do budoucna by se měly programy zaměřit na podporu inovací a nových pracovních míst, říkají europoslanci i odborníci oslovení EurActivem.
Včera si v Bruselu vyměnili své názory český premiér s předsedou Komise a dalšími členy unijní exekutivy. Ke konkrétnímu řešení v otázce migrace nedospěli, nebo jej nechtěli prozradit. Jablkem sváru byla také budoucnost dlouhodobého unijního rozpočtu, evropské dotace nebo otázka eura, které zatím Česko nechce přijmout. Dostalo se i na brexit.
Umí si Česká republika říkat o evropské peníze? Kde se dozvíme, jak evropské investice ovlivňují náš každodenní život? Na tyto a další otázky odpovídal Petr Mooz, který se v Evropské komisi zabývá evropským rozpočtem.
Řadu chyb v operačních programech se už podařilo vyřešit. Vláda se ale bude muset zamyslet, jak úspory energie podporovat v době, kdy vyschnou evropské dotace.
Jedni chtějí podporovat malé a střední podniky, jiní zase vzdělávání. Z evropských peněz se dá ale podporovat i přeshraniční spolupráce, která posiluje vztahy mezi příhraničními regiony a jejich občany. Budou na to všechno prostředky i po roce 2020?
Zateplování budov nebo lepší výrobní postupy mají výhody pro život, zdraví i ekonomiku. Česko ale může brzy přijít o evropské peníze, které energetickou efektivitu podporují. Průmyslové podniky i stavební firmy po státu chtějí, aby se na to připravil.
Budoucnost inovací a investic v EU leží v návratných půjčkách. Česko je však příliš nevyužívá a preferuje místo nich dotace. Díky inovativním finančním nástrojům je teď možné využít obě varianty.
Česká republika v čerpání evropských dotací tradičně zaostává. Důkazem je i nedávno skončená první výzva v rámci programu pro vysokorychlostní internet. Vyčleněno na ni bylo přes 11 miliard korun, nakonec se ale přihlásili jen tři zájemci požadující dohromady necelých 50 milionů.
