Včerejší debatu o možném střetu zájmů českého premiéra Babiše zakončil dnes Evropský parlament usnesením. V něm vyzývá Komisi, aby případ dotací pro Agrofert důsledně vyšetřila. Komisař Oettinger už včera přislíbil, že do Česka v lednu pošle auditory.
Fond solidarity pomáhá zemím EU, které zasáhly záplavy, sucha nebo požáry. K jeho zřízení vedly i rozsáhlé povodně, které postihly Česko v roce 2002.
Europoslanci nevědí, jaká je pozice ČR k budoucí společné zemědělské politice, Evropský parlament ale bude mít rozhodující hlas v konečném hlasování.
Vláda ČR hodnotila dosavadní využívání financí z fondů EU. V OP životního prostředí nebo OP Zaměstnanost už byly prostředky téměř vyčerpány a mají tak být podpořeny penězi z méně aktivních programů, jako OP PIK nebo Praha – pól růstu.
Příští víceletý rozpočet má reagovat na nové priority EU. Zemědělská politika či politika soudržnosti získají méně financí a více prostředků poputuje na migraci a správu hranic. Novinkou je mechanismus, který má propojit čerpání peněz s dodržováním zásad právního státu.
Až 70 procent přímých plateb budou moci evropští zemědělci opět získat o měsíc dřív. Některým se také uvolní vyšší zálohy na rozvoj venkova. Česko využije pouze první opatření, dopady sucha na venkov se budou řešit národními prostředky.
Vedra střídají krátké přívalové deště, půda nezvládá zadržovat vodu a celou zemi sužuje sucho. Problému si všímá také Brusel. Čeští europoslanci vidí řešení i v evropských dotacích, ať už na nové přehrady, nebo třeba na obnovu rybníků.
Města a obce již mají své tematické priority pro budoucí kohezní fondy EU ustaveny. Výzvou je pro ně sociální péče nebo přesun lidí z venkova do měst. Kraje svou pozici teprve pilují.
Česko mělo v evropských fondech alokováno 11 miliard korun na podporu vysokorychlostního internetu. Program ale ztroskotal, a tak se peníze přesunou jinam. Rozhodnutí už je schváleno.
EU už po roce 2020 nebude financovat projekty z 85 procent, ale jen ze 70 a méně procent. Nahradit evropské fondy by mohl stát, obce nebo centrálně řízené komunitární programy. Česko je v tom ale skeptické.
Česku hrozí, že se peníze z evropských fondů budou urychleně vyčerpávat na poslední chvíli podobně jako v minulém období, což přinese neefektivní utrácení peněz, varují analytici.
Pomalého čerpání dotací na úspory energie v podnicích si všímá i Nejvyšší kontrolní úřad. Kritizuje mimo jiné dlouhý proces schvalování žádostí.
Kombinace finančních nástrojů a dotací je jednou z mnoha oblastí, kde by bylo vytvoření smysluplnějšího regulačního rámce po roce 2020 velmi přínosné, říká Ivan Lesay.
Zemědělství trápí stárnutí farmářů a mladší se do agrárního sektoru příliš nehrnout. Příčinou je omezený přístup k půdě, migrace z venkova do měst i negativní mediální obraz.
Komise předložila první iniciativu na ochranu opylovačů, hlavně včel, ale i dalšího hmyzu důležitého pro opylení rostlin. Chce lépe monitorovat jejich počty, druhy a úbytky. Projekty vychází z návrhu českého europoslance Pavla Poce.
Výroční data ze sektoru šetrného stavebnictví mimo jiné ukázala stabilizaci trhu pasivních domů. Je to i díky Nové zelené úsporám. Česko má i další dotační programy na podporu energetických úspor. Jejich současné nastavení se ale chýlí ke konci.
Komise dnes diskutovala s europoslanci své představy budoucí kohezní politiky. Navrhuje nižší rozpočet, méně byrokracie i nové podmínky pro rozdělování fondů.
Ve středu představí Evropská komise základní představu víceletého finančního rámce EU, po které budou během května následovat detailnější materiály. Mezi sporné otázky patří podmínky pro čerpání unijních fondů nebo hledání nových zdrojů pro evropský rozpočet.
