Nezbytnou součástí jakékoli dohody o britském odchodu z EU je „plně proveditelné a právně funkční řešení“ problému kolem irské hranice. Evropská komise to uvedla po dnešním setkání Michela Barniera se Stephenem Barclayem.
Společná obrana a bezpečnost se stává jednou z hlavních priorit evropské integrace. Její kořeny však sahají až ke konci druhé světové války. Od té doby však společná spolupráce v této oblasti spíše zaostávala. Situace se ale začala v posledních letech měnit, a to zejména kvůli ruské hrozbě a migrační krizi. Otázkou zůstává, zdali současné ambiciózní návrhy a iniciativy budou v nejbližší době skutečně realizovány a jestli se z Evropské unie stane silný hráč i v oblasti obrany a bezpečnosti.
Opoziční poslanci dnes převezmou otěže nad agendou britského parlamentu a budou se snažit zabránit brexitu bez dohody dalším odkladem. Ten ale vláda odmítá a hrozí vypsáním nových voleb ještě před 31. říjnem.
Téměř 60 dní před oficiálním datem dojednaného odchodu Británie z Unie dnes začíná týdenní bitva o jeho podobu, na které nepanuje mezi vládou, parlamentem a lidem žádná shoda. Možností jsou předčasné volby, funkční alternativy k rozvodové dohodě nebo odklad brexitu.
Britský premiér nadále deklaruje snahu odejít z EU s dohodou a žádá nejvyšší představitele, ať mu v jejím opětovném vyjednání kvůli irské pojistce pomohou. Nemá ale zatím žádnou životaschopnou alternativu. Problematické jsou i jiné pobrexitové oblasti.
Irská pojistka je jediné možné životaschopné řešení, které neprolomí Velkopáteční dohodu a nepovede k návratu tvrdé hranice mezi Severním Irskem a Irskou republikou, vzkazují do Londýna Brusel i Dublin.
Britský premiér vyzval předsedu Evropské rady k „alternativnímu ujednání“ sporné irské pojistky obsažené v dohodě o vystoupení Británie z Unie. Mezitím unikl další vládní dokument, který vyčísluje negativní důsledky brexitu. Očekává se také konec volného pohybu osob.
Kandidátka na post šéfky unijní exekutivy se dnes sešla se současným předsedou Komise Junckerem i předsedou unijních summitů Tuskem. Ten za ni již adoroval také v Evropském parlamentu. Europoslanci jsou však k von der Leyenové rezervovaní kvůli porušení principu spitzenkandidatů.
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie navrhli do čela Evropské komise německou ministryni obrany Ursulu von der Leyenovou, uvedl na twitteru předseda vrcholných unijních schůzek Donald Tusk. Jeho samotného vystřídá končící belgický premiér Charles Michel.
Summit Evropské rady, který již od včerejšího večera řešil personální otázky, byl dnes po poledni po dlouhém jednání bez výsledku přerušen. Lídři zemí EU se znovu sejdou zítra.
O financování budoucího společného rozpočtu eurozóny dnes diskutovali lídři unijních zemí na bruselském summitu. Šéf euroskupiny Mario Centeno už před jednáním řekl, že společný „rozpočtový nástroj“ by měl posílit konkurenceschopnost a sbližování ekonomik zemí platících eurem.
Šéfům států a vlád zemí EU se v noci na dnešek nepodařilo vyřešit složitou otázku nového obsazení klíčových funkcí v evropských institucích, v první řadě nového předsedy Evropské komise. Znovu se tak proto sejdou 30. června.
Podle Angely Merkelové není nutné najít shodu ohledně obsazení klíčových pozic v EU už dnes nebo zítra. Řešení se ovšem podle ní najde do ustavujícího zasedání nově zvoleného EP 2. července. Emmanuel Macron zdůraznil, že Francie bude hledat konstruktivní řešení.
Lídři členských zemí EU by měli co nevidět rozhodnout o tom, koho by si přáli vidět v křesle předsedy EK. Otázkou zůstává, jestli půjde o někoho ze spitzenkandidátů, nebo premiéři a prezidenti „vytáhnou z rukávu“ někoho jiného.
Otázka, koho chtějí prezidenti a premiéři zemí EU jako nového předsedu Evropské komise, bude nejsledovanějším a nejspíš také nejkomplikovanějším bodem čtvrtečního a pátečního unijního summitu v Bruselu. Probírat se ovšem budou i klima, dezinformace nebo eurozóna.
Evropská unie chce do roku 2050 snížit čisté emise oxidu uhličitého na nulu. Jako variantu, na které by se mohli dohodnout prezidenti a premiéři členských zemí, to obsahuje návrh závěrů čtvrteční vrcholné schůzky.
Rozdílné pohledy Paříže a Berlína na postup při obsazování klíčové funkce v čele Evropské komise byly dnes patrné hned z prvních vystoupení vrcholných představitelů Francie a Německa před dnešní neformální večeří lídrů unijních zemí v Bruselu.
Středoevropské země seskupené v takzvané visegrádské čtyřce (V4) budou navrhovat na post předsedy Evropské komise jejího současného místopředsedu a nedávného kandidáta na slovenského prezidenta Maroše Šefčoviče. Napsaly to dnes Hospodářské noviny (HN) s odvoláním na několik zdrojů z okolí premiéra Andreje Babiše (ANO) a z Evropské komise.
