Pokud by měl osud Ursuly von der Leyen jako předsedkyně nové Evropské komise záviset jen na zemích Visegrádské čtyřky, musela by se o svůj druhý mandát opravdu hodně obávat.
Evropskou komisi by měla znovu vést její dosavadní šéfka Ursula von der Leyen, shodli se podle agentury DPA hlavy států a premiéři trojice velkých evropských stran. V čele diplomacie sedmadvacítky by na základě dohody představitelů evropských lidovců, sociálních demokratů a liberálů měla být estonská ministerská předsedkyně Kaja Kallas.
V Polsku již neexistuje riziko vážného porušení zásad právního státu, oznámila dnes šéfka Evropské komise Ursula…
Polsko dostalo první velkou částku ve výši 6,3 miliardy eur (159,5 miliardy korun) z unijního fondu na obnovu ekonomik po pandemii covid-19. Dnes to podle agentury PAP oznámila ministryně pro rozvojové fondy a regionální politiku Katarzyna Pelczyńska-Nalencz.
Deset miliard eur pro Maďarsko a 137 miliard eur pro Polsko. To jsou peníze, které Evropská komise zemím uvolnila. Do té doby k nim neměly přístup kvůli porušování principů právního státu. Politická rozhodnutí vyvolala zejména v maďarském případě kritiku, europoslanci kvůli tomu budou Komisi žalovat.
Vzájemné maďarsko-ukrajinské vztahy se od roku 2017 zhoršily a všichni kromě Kremlu mají zájem na jejich zlepšení. Ukrajina je sblížení otevřená, protože potřebuje podporu Maďarska, Orbánova vláda se naopak potřebuje vymanit ze své mezinárodní izolace.
Slovenský premiér Robert Fico svými výroky pomáhá Kremlu, řekla místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová slovenskému zpravodajskému portálu Aktuality.sk v reakci na vyjádření slovenského ministerského předsedy k válce na Ukrajině.
Český premiér Petr Fiala (ODS) dnes v Praze na summitu Visegrádské čtyřky (V4) hostil své středoevropské protějšky, a to v napjaté atmosféře. Před jednáním se kvůli rozdílným pozicím zemí k ruské agresi na Ukrajině objevily pochybnosti o pokračování V4 i z úst jeho účastníků.
Maďarský premiér Viktor Orbán dnes prohlásil, že na čtvrtečním mimořádném summitu Evropské rady šel při vyjednávání…
Polská vláda se pustila do demontáže struktur a reforem po éře, kdy byla u moci strana Právo a spravedlnost. Chce obnovit právní stát a získat zpět peníze z EU. Co reformy obnáší a jak blízko je miliardám z evropské kasy?
Tento týden bylo v centru pozornosti europoslanců Maďarsko. A jak už je téměř obvyklé, důvodem byl stav právního státu v zemi. V hledáčku členů Evropského parlamentu se ale ocitla i Rada a Evropská komise. Té europoslanci znovu „hrozí“ soudem.
Celkem 42 ekologických nevládních organizací v Polsku apeluje na novou vládu, aby urychleně přijala zákon umožňující rozvoj větrné energie způsobem, který je bezpečný pro lidi i životní prostředí. Klíčové je mimo jiné vyřešení otázky, jak daleko se budou větrné elektrárny moci stavět od obývaných domů.
Evropské instituce se na sklonku minulého roku dohodly na podobě aktu o svobodě médií. Ten nově stanovuje pro evropské země nelehký úkol: zajistit, aby na jejich území existovalo takové prostředí, ve kterém se bude dařit nezávislým médiím a mediální pluralitě.
Polsko musí učinit vše pro odblokování peněz z fondů EU, jejichž vyplácení pozastavila kvůli sporům o právní stát Evropská komise. Před jednáním s předsedkyní Komise Ursulou von der Leyen to dnes v Bruselu řekl kandidát na polského premiéra Donald Tusk.
Po polských parlamentních volbách, které se konaly 15. října, míří do vlády zřejmě současná opozice v čele s Donaldem Tuskem. Co to znamená pro Evropu? V podcastu Evropa zblízka odpovídá Vít Dostál.
Rekordní počet Poláků v neděli 15. října zvolil nové poslance a senátory, hlasoval i v referendu. Sčítání probíhalo až do úterního dopoledne. Nyní je o přesném výsledku voleb jasno. Jak může dopadnout na pozici středoevropské země v Evropské unii?
Nová komise má v Polsku vyšetřovat, kteří politici podlehli ruskému vlivu. Místo zákazu výkonu funkce bude ale nově „jen“ zpochybněna jejich schopnost pracovat ve veřejném zájmu. Proti rozhodnutí komise se také bude možné dál odvolat. To se však pravděpodobně nestihne před volbami.
Polsko čekají v říjnu parlamentní volby. Předvolební souboj si vyžádal další řízení s Evropskou komisí kvůli kontroverznímu zákonu namířenému dle kritiků proti opozici. Tzv. „Lex Tusk“ mobilizoval s vládou nespokojenou veřejnost a ve vládní straně – Právo a spravedlnost – roste nervozita.
