Evropská unie přidává další dílek do své migrační skládačky. Pomocí dvou nových nařízení plánuje urychlit azylová řízení a snadněji posílat migranty do jiných zemí. Lidskoprávní organizace bijí na poplach.
Už za necelý rok má začít platit migrační pakt EU. V Česku se jeho implementace daří poměrně dobře, jiné země ale mají velké problémy, hlavně pokud jde o budování kapacit na vnějších hranicích. Ve hře tak jsou odklady termínů.
Německo plánuje zřídit dvě deportační střediska pro migranty, za jejichž azylové řízení podle unijních pravidel zodpovídají jiné země EU. Jedno vznikne v braniborském Eisenhüttenstadtu u hranic s Polskem, druhé v severoněmeckém Hamburku.
Málokteré téma je tak třaskavé a rozporuplné jako migrační a azylová politika. Jejím „kapitánem“ se má v nové Evropské komisi stát Magnus Brunner z Rakouska. Co všechno slíbil europoslancům během grilování?
Pakt o migraci a azylu dostal poslední razítko a je oficiálně schválený. Kromě velké reformy ale přináší také zmatek a nové otázky. Euractiv.cz nabízí klíč, jak se v něm vyznat.
Pro některé europoslance moc přísný, pro některé naopak málo. Pakt o migraci a azylu ale nakonec prošel a přinese vůbec první ucelená migrační a azylová pravidla EU. Jejich plné převedení do praxe bude několik let trvat.
Ukrajinské děti jsou budoucností rekonstruované Ukrajiny, zaznělo na středeční rozpravě Evropského parlamentu věnované uneseným ukrajinským dětem. Evropa by se proto podle poslanců měla více zasazovat o to, aby se podařilo unesené děti z Ruska vrátit zpět domů. Čas hraje proti nám, říká europoslankyně Michaela Šojdrová.
Šest členských zemí Evropské unie vyzvalo dopisem unijní exekutivu, aby pokračovala v deportacích neúspěšných afghánských žadatelů o azyl navzdory bojům v Afghánistánu a územním ziskům islamistického hnutí Tálibán.
