První kolo českých prezidentských voleb neuniklo pozornosti evropských médií ani politiků. Redakce se ptala europoslanců ve Štrasburku, co na výsledky říkají.
Prezident/ka České republiky dnes nemá v evropských otázkách příliš silný hlas, agenda leží především v rukou premiéra a ministrů. Postoj prezidenta či prezidentky k zásadním prioritám EU či evropské integraci je však důležitý, ať už kvůli reprezentaci ČR v zahraničí nebo vlivu na veřejnou debatu v zemi.
Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích nebo zjednodušeně uhlíkové clo. To je speciální poplatek za emise pro firmy ze třetích zemí dodávající své zboží na evropský trh. Jeho dopadům se nevyhnou ani tuzemští producenti.
Evropskému průmyslu se kvůli emisním povolenkám prodraží každá vypuštěná tuna emisí uhlíku, je tak tlačen k tomu, aby emise snižoval. Otázkou však je, jak mohou podniky obstát v globální konkurenci, která na uhlíkovou stopu mnohdy nehledí. Řešením by mohlo být uhlíkového clo.
Evropská komise navrhla směrnici o mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích, kterému se zjednodušeně přezdívá uhlíkové clo. Záměrem je zpoplatnit dovozy produktů s vysokou uhlíkovou stopou a ochránit tak evropské producenty před nekalou soutěží. Co přinese clo ČR?
ČR je devátá nejvyspělejší ekonomika v EU, zároveň je nejlepší ve srovnání s ostatními zeměmi bývalého východního bloku. První pozici zaujímá Švédsko, následované Německem a Dánskem.
Rozpočet pro české předsednictví v EU, které začne za necelý rok, ve výši 1,24 miliardy korun v některých položkách zřejmě nebude dostatečný, vláda proto v pondělí bude jednat o jeho navýšení o 200 milionů korun. Vyplývá to z hodnotící zprávy.
Částka 1,24 miliardy korun na české předsednictví v EU v druhé polovině roku 2022 není konečná, zareagoval premiér Andrej Babiš (ANO) na kritiku ekonomů, investorů a dalších osobností z otevřeného dopisu ze začátku minulého týdne.
Sektor budov je energeticky náročný, podepisuje se jak na spotřebě energie, tak i na emisích. Investice do renovací mohou zabít hned dvě mouchy jednou ranou – pomohou ČR splnit její evropské závazky a zároveň popoženou českou ekonomiku vpřed.
Jak země V4 reagovaly na pandemii nového koronaviru? Jaké výzvy jim koronavirová krize přinesla? Jak se liší jejich zkušenost s bezprecedentní situací? Odpovídá redaktorka EURACTIV.cz Kateřina Zichová.
Země Visegrádské skupiny by měly využít současnou krizi na strukturální změny a reformy trhu práce, vzdělávání a zdravotnictví. Zároveň by se měly přestat soustředit pouze na růst HDP a místo toho se chopit zelené transformace, tvrdí experti.
Jak je na tom české hospodářství, do jakých oblastí je třeba investovat a jaké politiky vyžadují reformu? Právě na tyto otázky odpověděla Evropská komise v letošním doporučení pro českou hospodářkou politiku.
Udržitelnost důchodového systému považuje předsedkyně vládní komise pro spravedlivé důchody Danuše Nerudová za důležitou. Po neúspěchu minulých reforem je podle ní ale třeba nalézt širokou společenskou shodu. Sama vidí příležitost především v proměně struktury daňových příjmů a účinnějším zdanění korporací.
