Digitální firmy daní tam, kde je to výhodné. Unie to chce změnit
Evropská unie potřebuje novou legislativu pro danění digitálních firem, jako je Google nebo Facebook. Byznys se však obává negativních dopadů.
Evropská unie potřebuje novou legislativu pro danění digitálních firem, jako je Google nebo Facebook. Byznys se však obává negativních dopadů.
Protiunijní krajní pravice vůbec neovlivňuje legislativu vycházející z Evropského parlamentu, říká pro EURACTIV europoslanec Petr Ježek.
Boj ČR za obecný systém přenesené daňové povinnosti, který se týká tzv. karuselových podvodů na DPH, je u konce. Novou podobu režimu chce ministryně financí požádat co nejdříve. Jednomyslně dnes byla podpořena i novela DPH na e-knihy.
Francie a Česká republika si na jednání ministrů financí zemí Evropské unie opět vzájemně zablokovaly návrhy týkající se daní. Praze se tak dál nedaří prosadit, aby země Unie mohly pro řešení daňových úniků využívat systém známý jako „reverse charge“.
Předsedou nového speciálního výboru Evropského parlamentu pro finanční trestné činy, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňové úniky byl zvolen český europoslanec Petr Ježek. Oznámila to dnes jeho kancelář. O zřízení výboru rozhodli poslanci na počátku března.
Velké firmy jako je Facebook, Amazon či Google sídlí a také odvádějí daně v zemích EU, ve kterých panují příznivé daňové podmínky – například v Irsku. Unie to chce změnit a zavést jednotný systém danění. Korporace by tak platily daně nikoli pouze tam, kde sídlí, ale také tam, kde působí.
Unie je světovým lídrem v daňové transparentnosti. To potvrzují dnes podpořená opatření, která mají včas zabránit daňovým únikům.
V každoročním hodnocení Evropská komise poukazuje na slabiny v ekonomikách jednotlivých členských zemí. Česko upozorňuje mimo jiné na ceny bydlení, složitost daňového systému nebo špatné postavení učitelů.
Do Česka tečou evropské dotace, z Česka naopak tečou dividendy. Výsledek: špatný. My v redakci máme raději, když teče pivo. Ale je postní doba, do hospody se nechodí, a tak jsme v ušetřeném čase napsali další díl seriálu #jasnovEU, který čerpá ze sociálních sítí a dělá jasno v evropských otázkách.
Země EU se konečně dohodly na černém seznamu daňových rájů. Obsahuje pouze 17 zemí, doplňuje ho však takzvaný šedý seznam, který už je početně bohatší. Nalezneme na něm dokonce i Švýcarsko, Lichtenštejnsko nebo Jižní Koreu, významného obchodního partnera EU.
Evropská unie chce bojovat s daňovými úniky, které se odehrávají ve vzdálených přímořských zemích, jako jsou Bermudy či Bahamy. Do daňových afér jsou však zapleteny i samotné evropské země včetně Nizozemska či Lucemburska.
Sankce, odstřižení od mezinárodních fondů a nebo ztráta důvěry ze strany firem a jednotlivců. Právě takové postihy by mohly v budoucnu hrozit daňovým rájům. Pomoci by mohlo i vytvoření veřejného registru vlastníků společností a svěřenských fondů.
Největší ekonomiky eurozóny chtějí výrazně zvýšit zdanění internetových gigantů, jakými jsou například Facebook, Apple, Amazon nebo Google. Smyslem návrhu je, aby tyto firmy daně platily tam, kde skutečně profitují. Nyní je totiž často odvádí pouze v zemích, kde jsou registrovány.
Němci a Francouzi chystají rozsáhlou reformu placení daní. Společně tak chtějí zakročit proti nízkému zdanění digitálních platforem a internetových gigantů. Mířit chtějí především na službu Airbnb, ale také na Google, Facebook nebo Amazon.
Fenomén sdílené ekonomiky si rychle našel mnoho příznivců. Jsou mezi nimi však i takoví, kteří v ní našli pohodlné podmínky pro svůj byznys kvůli nejasnostem v tom, co vlastně sdílená ekonomika je. Proti nim se bouří řada tradičních podnikatelů, zejména z oblasti ubytovacích služeb nebo taxi. Touto problematikou se začala zabývat i Evropská komise.
S předsedou důchodové komise profesorem Martinem Potůčkem o výtkách Evropské komise na adresu probíhajících změn v důchodovém systému. Na rozdíl od řady ekonomů si nemyslí, že by udržitelnost veřejných financí měla být hlavním kritériem. Zdroje navíc tu prý jsou, je ale třeba provést změny v oblasti daní.
Dosud se zdálo, že dohody o volném obchodu jsou kvůli novému americkému prezidentovi u ledu. Je ale možné, že se Donald Trump v blízké době k vyjednávání liberálních obchodních dohod opět vrátí, a to zejména pod tlakem amerického byznysu. Velkou neznámou zůstávají i jeho snahy o daňové reformy, které mohou mít na americkou ekonomiku neblahý vliv.
Česká ekonomika je stabilní, má však své nedostatky. Komise je vidí zejména v neudržitelnosti veřejných financí a překážkách hospodářského růstu, mezi které patří nadměrná administrativní zátěž pro podnikatele.