Více než polovina Evropanů podporuje rozšíření EU, ukázal průzkum
Celkem 56 procent Evropanů podporuje rozšíření Evropské unie, vyplynulo z nového průzkumu Eurobarometru.
Celkem 56 procent Evropanů podporuje rozšíření Evropské unie, vyplynulo z nového průzkumu Eurobarometru.
Českou podporu Černé Hoře na její cestě do Evropské unie zdůraznil prezident Petr Pavel, který dnes zahájil dvoudenní návštěvu této balkánské země. Chce rovněž navázat spolupráci v oblasti kybernetické bezpečnosti a podpořit obchodní výměnu.
Nová Evropská komise i čerstvě odstartované polské předsednictví se chtějí předvést. Pro kandidátské země to může znamenat největší posun na jejich cestě do EU za poslední dekádu.
Summit se západním Balkánem v Bruselu ukázal, že EU si chce kandidátské země připoutat blíž k sobě. Pokud ale jde o rozšíření samotné, to bude i v roce 2025 dál narážet na staré známé problémy. Dokazují to Řecko a Albánie.
Slovinská kandidátka na komisařku pro rozšíření musela během slyšení v Evropském parlamentu odrážet otázky, jestli spolupracovala s jugoslávskou tajnou službou. Ve svých plánech nastínila, že vyjednávání s Černou Horou a Albánií se může završit už v příštích několika letech.
Jak už bývá v říjnu zvykem, Evropská komise zhodnotila, jak si vedou země, které mají zájem o to vstoupit do EU. Kdo je „evropským branám“ nejblíže a kdo se naopak vzdaluje?
Rozšíření o šestici zemí západního Balkánu je pro Evropskou unii prioritou, každý z těchto států ale postupuje samostatně a vlastní rychlostí. Na tiskové konferenci po jednání summitu takzvaného berlínského procesu to dnes řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen.
Desítka zemí včetně Srbska nebo Ukrajiny má zájem rozšířit řady Evropské unie. Jak blízko nebo jak daleko ke svému cíli jsou? EURACTIV.cz nabízí přehled.
Slovensko se svými politickými rozhodnutími odsouvá do „zapadákova“, ale Peter Pellegrini má svojí politickou image ještě ve svých rukách, komentuje výsledek prezidentských voleb na Slovensku Tomáš Strážay.
Jedenácté setkání Středoevropské pětky (C5) se neslo v přátelském duchu. Ministři zahraničí podpořili rozšíření EU směrem na západní Balkán, zároveň se ale vymezili vůči nelegálním migrantům přicházejícím před tzv. balkánskou trasu. Šéfové diplomacie C5 ovšem rozdílně vidí podporu Ukrajině.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen ocenila pokrok Černé Hory na cestě do EU. Černá Hora je podle ní v rozhovorech o vstupu z kandidátských zemí nejdál, všechny kapitoly byly otevřeny a tři už uzavřeny.
Čtyřčlenná skupinka zemí západního Balkánu chce urychlit svůj vstup do Evropské unie. Dokud se však neurovnají vzájemné vztahy v regionu, můžou si o tom nechat jen zdát.
Válka na Ukrajině zdánlivě dodala EU novou chuť se rozšiřovat. Při hlubším pohledu do debaty o přijetí nových zemí je ale jasné, že členské státy nemají stejný názor. Aby se věci daly skutečně do pohybu, musela by se změnit sama EU.
Některé spory na západním Balkáně jsou velmi těžce řešitelné a EU s nimi v současnosti nic nezmůže. Peníze by přesto měla posílat dál, čelí totiž konkurenci mimo jiné ze Saúdské Arábie, která mění pojetí islámu na Balkáně, říká Věra Stojarová.
Balkánské země se mohou stát členy Evropské unie, jejíž rozšíření však není samozřejmostí a bude záležet na budoucí shodě unijních států. Tak zní hlavní závěr dnešního setkání prezidentů a premiérů zemí evropského bloku s vůdci šesti států západního Balkánu.
Unie není v pohledu na své rozšíření o země západního Balkánu jednotná a mezi politiky rostou obavy, aby se kvůli neshodám členských zemí, které dlouhodobě blokují postup rozšíření, Balkán nedostával pod stále větší vliv Ruska nebo Číny.
Zákaz cestování do EU pro občany západobalkánských zemí kvůli pandemii byl symbolickou „fackou“, která ukázala skutečný přístup Unie k regionu, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz odborník na politiku rozšiřování EU Michal Vít.
Zelenou transformací nemá projít jen EU, ale výhledově i její budoucí členské země ze západního Balkánu. Unie jim na to pošle miliardy eur v dotacích i zárukách. Otázkou je, jestli je region dokáže využít.