Letošní červenec značí 30. výročí etnického masakru v Srebrenici, který zanechal nesmazatelnou stopu na Bosně a Hercegovině. Tato západobalkánská země teď na své cestě do Evropské unie stagnuje, a mohou za to právě i „dozvuky minulosti“.
Krkolomná cesta Bosny a Hercegoviny do Evropské unie dostala další trhlinu, vůdce bosenských Srbů Milorad Dodik totiž hrozí, že zemi rozerve.
Jakékoliv pokusy o rozdělení Bosny jsou nepřijatelné, řekla při dnešní návštěvě v Sarajevu šéfka unijní diplomacie Kaja Kallas. S odkazem na separatistické kroky bosenskosrbského vůdce Milorada Dodika rovněž uvedla, že Evropská unie nebude tolerovat žádné hrozby pro územní celistvost země.
Prezident Petr Pavel dnes při návštěvě Bosny vyzval místní představitele k překonání rozdílů, které zemi oddalují od členství v Evropské unii. Jde o první návštěvu českého prezidenta v této balkánské zemi po 30 letech.
Summit se západním Balkánem v Bruselu ukázal, že EU si chce kandidátské země připoutat blíž k sobě. Pokud ale jde o rozšíření samotné, to bude i v roce 2025 dál narážet na staré známé problémy. Dokazují to Řecko a Albánie.
Slovinská kandidátka na komisařku pro rozšíření musela během slyšení v Evropském parlamentu odrážet otázky, jestli spolupracovala s jugoslávskou tajnou službou. Ve svých plánech nastínila, že vyjednávání s Černou Horou a Albánií se může završit už v příštích několika letech.
Jak už bývá v říjnu zvykem, Evropská komise zhodnotila, jak si vedou země, které mají zájem o to vstoupit do EU. Kdo je „evropským branám“ nejblíže a kdo se naopak vzdaluje?
Rozšíření o šestici zemí západního Balkánu je pro Evropskou unii prioritou, každý z těchto států ale postupuje samostatně a vlastní rychlostí. Na tiskové konferenci po jednání summitu takzvaného berlínského procesu to dnes řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen.
Desítka zemí včetně Srbska nebo Ukrajiny má zájem rozšířit řady Evropské unie. Jak blízko nebo jak daleko ke svému cíli jsou? EURACTIV.cz nabízí přehled.
Slovensko se svými politickými rozhodnutími odsouvá do „zapadákova“, ale Peter Pellegrini má svojí politickou image ještě ve svých rukách, komentuje výsledek prezidentských voleb na Slovensku Tomáš Strážay.
Vedoucí představitelé EU se sejdou v Bruselu na dvoudenním summitu. Podle předběžného plánu by se lídři měli zabývat například společným postojem členských států k volbám v Rusku, nastartování evropského obranného průmyslu nebo Blízkému východu, který je na pokraji humanitární katastrofy.
Řadě zemí z východní Evropy se otevřela cesta do Unie. Lídři EU dali zelenou otevření přístupových jednání s Ukrajinou a Moldavskem a podmíněně i s Bosnou a Hercegovinou, Gruzii udělili status kandidátské země. Co konkrétního čeká tyto země nyní?
Unijní lídři se shodli na kapitole o rozšiřování, a to navzdory hrozícímu vetu maďarského premiéra Viktora Orbána. Dali tak zelenou otevření přístupových jednání s Ukrajinou a Moldavskem. Zároveň udělili kandidátský status Gruzii.
Už na konci týdne se lídři EU sejdou v Bruselu. Jednat se bude o revizi současného rozpočtu EU, jehož součástí je i finanční pomoc Ukrajině ve výši 50 miliard eur. Dojít by mělo i na rozšiřování.
Ukrajina a Moldavsko mohou začít vyjednávat o vstupu do EU, úkoly si plní dostatečně, je přesvědčená Evropské komise. Ve dnes zveřejněné zprávě zhodnotila také pokrok dalších zájemců o vstup do Unie.
Čtyřčlenná skupinka zemí západního Balkánu chce urychlit svůj vstup do Evropské unie. Dokud se však neurovnají vzájemné vztahy v regionu, můžou si o tom nechat jen zdát.
Evropské země se ještě nevzpamatovaly z přílivu Ukrajinců a už jim na dveře klepou migranti z jihu. České předsednictví má nápady, jak EU přiblížit k dlouhodobějšímu řešení.
Válka na Ukrajině zdánlivě dodala EU novou chuť se rozšiřovat. Při hlubším pohledu do debaty o přijetí nových zemí je ale jasné, že členské státy nemají stejný názor. Aby se věci daly skutečně do pohybu, musela by se změnit sama EU.
