Obavy z dezinformací sílí, politická odpověď zemí EU ale pokulhává
Zatímco Evropská komise se snaží posilovat kolektivní obranu EU vůči dezinformacím, vývoj na východním křídle vykazuje opačný trend.
Zatímco Evropská komise se snaží posilovat kolektivní obranu EU vůči dezinformacím, vývoj na východním křídle vykazuje opačný trend.
Evropská komise dnes představila iniciativu nazvanou Evropský štít demokracie, prostřednictvím které chce lépe čelit manipulacím s informacemi, vměšování do voleb a dezinformacím, zejména z Ruska.
Přestože volby do Evropského parlamentu dávno skončily, hrozby pro budoucí volby v EU přetrvávají, říká Daria Azariev North, vedoucí programu pro Evropu a Eurasii v Mezinárodní nadaci pro volební systémy. Jaké byly nejčastější narativy v Německu nebo Polsku? A jaké jsou současné trendy v evropském informačním ekosystému?
Dezinformace o dění na Ukrajině na sociálních sítích nejsou novinkou a setkala s nimi už většina českých uživatelů. Kdo je ale používá a odkud pocházejí?
Případ Vrbětice měl v českém a slovenském (dez)informačním prostoru silný ohlas. Dezinformační narativy měly převážně proruský či protizápadní charakter a byly šířeny i politickými aktéry, vyplývá z analýzy.
To, že si Čech se Slovákem rozumí neznamená, že mu ruská nebo jiná propaganda naservíruje stejný dezinformační narativ. Jaké faktory hrají roli? A jak se liší české a slovenské dezinformační prostředí? Odpoví infografika.
Informační prostory v České republice a na Slovensku fungují nezávisle, tvrdí nová československá studie. Organické šíření dezinformačních narativů díky jazykové blízkosti a společným podnětům hraje významnější roli než formální spolupráce a koordinace mezi dezinformačními aktéry.
S kauzou Vrbětice se rozjela sprcha dezinformací, které měly za cíl zpochybnit ruské zavinění výbuchů nebo lidem podsouvat, že se v muničních skladech nacházely zakázané zbraně. Jaké další narativy se na internetu nejčastěji objevovaly?
Jen chvíli poté, co čeští politici v roce 2021 oznámili, že za výbuchem v muničních skladech ve Vrběticích stojí ruští zpravodajci, začaly internet a sociální sítě plnit dezinformace. Jaké narativy nejvíce rezonovaly? Odpoví infografika.
Radikalizaci v online prostoru, která vede k masovým útokům, znali Slováci donedávna ze zahraničí. Přítomná je už však také v domácím informačním prostoru. Podle odborníků zatím nepomůže ani nový evropský Akt o digitálních službách.
Nemyslím si, že Česku hrozí slovenský dezinformační scénář, před kterým varuje BIS. České mediální, politické i socioekonomické prostředí vypadá hodně jinak než na Slovensku, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Jonáš Syrovátka, který se zabývá výzkumem dezinformací, propagandy a konspirací.
Přestože se pozornost poslední roky zaměřovala hlavně na působení Ruska v evropském informačním prostoru, analytici nyní upozorňují na jinou rostoucí velmoc. Své místo si začínají v evropských médiích, stejně jako na sociálních sítích vydobývat čínské informační kanály.
Technologie deepfake se pro zábavu používá už řadu let. Představují však také relativně novou a obtížně odhalitelnou digitální hrozbu. Na evropské úrovni je bude regulovat Akt o umělé inteligenci, který členské státy teprve připravují.
Pětina Čechů je přesvědčená, že se s dezinformacemi v poslední době vůbec nesetkala. Častěji tomu přitom věří ženy než muži, vyplývá z průzkumu Středoevropské observatoře digitálních médií (CEDMO) z Univerzity Karlovy.