Na českém postoji k evropské migrační a azylové politice se dnes shodli šéfové sněmovních stran. Schůzky by měly pokračovat i k dalším evropským tématům.
Více solidarity ze strany členských zemí, ale také evropské odpovědi na velké otázky dnešní doby, jakou je například masakr v Sýrii. Tak si představuje budoucí azylovou a zahraniční politiku EU německá kancléřka Angela Merkelová.
Země, které díky evropskému rozpočtu rozvíjejí své hospodářství, by měly být solidární, když dojde na uprchlíky. Svým kolegům v Evropské radě to vzkazuje německá kancléřka Merkelová.
Tisíce běženců dál nelegálně prchají do Evropské unie, a to i více než dva roky od vypuknutí tzv. migrační krize. Do června 2018 se mají členské země dohodnout na reformě azylového systému. Situace je přesto o něco klidnější, protože od krize v roce 2015 počet uprchlíků mířících do Evropy výrazně klesá. Podívejte se, jaké trasy v současnosti používají a jaké jsou kroky Bruselu.
Pravicová Liga, která jde do březnových voleb v Itálii jako koaliční partner Silvia Berlusconiho, slibuje voličům zmenšení příspěvků Itálie do evropského rozpočtu. Chce také revizi Smluv. Obě strany pak chtějí zavést hraniční kontroly a staví se proti systému, podle kterého odpovědnost za migranty ze zemí mimo EU přebírá první unijní stát, do něhož přijdou.
Pomoc z evropských peněz se musí zaměřit na ohniska chudoby a nezaměstnanosti. Nesmí vznikat ghetta, říká evropská komisařka Corina Cretuová, která má na starost fondy EU.
Česká politická scéna je v otázce relokací jednotná – povinnému přerozdělování uprchlíků v EU je potřeba zabránit. Komise však se zavedením mechanismu počítá stejně jako většina Evropského parlamentu.
V další části seriálu „Uprchlíci a migrace: Dojmy a pojmy“, píše Zuzana Števulová o tom, co je podmínkou k tomu, aby se člověk stal z právního hlediska uprchlíkem.
EU se má zaměřit na velké otázky společného zájmu, a ty malé ponechat členským státům. Prioritou by měla být zahraniční a bezpečnostní politika s účinnou ochranou vnějších hranic a bojem proti migraci. Jaké další reformy lze od potenciálního budoucího rakouského kancléře Sebastiana Kurze předpokládat v domácí i evropské politice?
Evropská unie pracuje na vytvoření společného azylového sytému již dvacet let, a přesto na migrační krizi stávající legislativa nestačila. Jaké změny Unie chystá po zkušenostech z roku 2015, kdy o azyl v Evropě žádalo více než milion lidí?
Za poslední dva roky se pojmy „uprchlík“ a „migrant“ staly běžnou součástí našeho slovníku. Umíme je však správně rozlišovat? Zuzana Števulová v první části seriálu vysvětluje, kdo je migrant, kdo je uprchlík a v jakém kontextu bychom měli tyto pojmy používat.
Společná evropská armáda, spolupráce tajných služeb, boj proti daňovým rájům, větší transparentnost, přijetí eura či zastropování zemědělských dotací. To jsou unijní priority Pirátské strany, s nimiž jde do nadcházejících parlamentních voleb. Naopak odmítá vstup Turecka do EU nebo zrušení sankcí vůči Rusku. K otázce spolupráce Česka v rámci V4 nebo k evropským dotacím jsou Piráti skeptičtí.
„Donald Trump má pravdu, když říká, že Evropané musí platit za svou vlastní obranu,“ upozorňuje v rozhovoru pro polský EurActiv estonský velvyslanec ve Varšavě Harri Tiido. Jaké jsou estonské priority pro předsednictví v Radě EU? Často se mluví především o digitalizaci, což je oblast, ve které jsou evropskými lídry. Elektronizace státní správy či kyberbezpečnost však nejsou jedinými oblastmi, na které se Estonsko ve druhé polovině tohoto roku zaměří.
Evropská komise apeluje na členské státy, aby zvýšily své úsilí při relokaci migrantů z Itálie a Řecka. Pokud v nejbližší době země EU včetně České republiky svůj přístup nezmění, Komise zváží jejich žalobu u Soudního dvora.
Ze Sýrie přes přijímací a integrační střediska až do nového domova v Praze. I tak může vypadat příběh uprchlíků. Život Arabů v Čechách však může mít i své stinné stránky. Stále častěji se setkávají s nenávistí.
Téma migrace zůstává pro Evropskou unii prioritou i v roce 2017. Hlavním tématem letošního roku bude reforma azylového sytému, chytřejší kontrola hranic a Úřad evropského veřejného žalobce.
Počet uprchlíků, kteří se loni pokusili proniknout na území Evropské unie, oproti roku 2015 výrazně poklesl. Běženci to ale budou i letos zkoušet znovu, jak o tom svědčí stovky lidí, které po Novém roce zadrželi na moři příslušníci italské a španělské pohraniční stráže. Původně uprchlíci využívali právě severoafrickou trasu, před několika lety se ale zaměřili na Balkán. Z dat ovšem vyplývá, že se běženci vrací k „osvědčené“ trase přes Itálii a Španělsko.
Země Visegrádské skupiny nesouhlasí s povinnými kvótami. Co dalšího je v debatě o migraci spojuje a kde se jejich názory rozcházejí?
