Na Evropu čeká nová migrační zkouška
Evropské země se ještě nevzpamatovaly z přílivu Ukrajinců a už jim na dveře klepou migranti z jihu. České předsednictví má nápady, jak EU přiblížit k dlouhodobějšímu řešení.
Evropské země se ještě nevzpamatovaly z přílivu Ukrajinců a už jim na dveře klepou migranti z jihu. České předsednictví má nápady, jak EU přiblížit k dlouhodobějšímu řešení.
Ukrajinští uprchlíci budou mít nárok na dočasnou ochranu v zemích EU o rok déle, nejméně tedy do března 2024. Mimořádný systém dává milionům lidí prchajícím před ruskou agresí možnost v unijních zemích získat práci, vzdělání či sociální dávky.
Litva, Lotyšsko a Estonsko dnes obvinily běloruský režim z toho, že nutí migranty, aby ilegálně pronikli přes hranice do Evropské unie. Ve společném prohlášení podle agentury Reuters v této souvislosti zdůraznili, že Lukašenko musí nést zodpovědnost za obchodování s lidmi.
Evropská unie hodlá ochránit co největší počet Afghánců, nechce však dát podnět k tomu, aby ve velkém zamířili do Evropy. Během diskuse s poslanci Evropského parlamentu to dnes prohlásil šéf unijní diplomacie Josep Borrell, podle něhož bude sedmadvacítka vyjednávat s Tálibánem i o dodržování lidských práv.
Šest členských zemí Evropské unie vyzvalo dopisem unijní exekutivu, aby pokračovala v deportacích neúspěšných afghánských žadatelů o azyl navzdory bojům v Afghánistánu a územním ziskům islamistického hnutí Tálibán.
Unijní lídři na summitu na návrh Řecka a Kypru odsoudili obnovený těžební průzkum Turecka ve východním Středomoří. Vyzvali také k posílení obchodní i jiné spolupráce s africkými zeměmi.
Nový Pakt o migraci a azylu je výsledkem snahy vybalancovat diametrálně rozdílné názory zemí EU na migraci a její řešení. Expertka na azylovou politiku Markéta Votoupalová však ústupky vůči Visegrádské čtyřce považuje za příliš velké.
Shoření migračního tábora Moria nesmí vést ke změně evropského přístupu k migraci. Přes kritiku některých komentátorů se zatím nepodařilo najít alternativu k modelu nárazníkového pásma na řeckých ostrovech, píše Vít Novotný.
Pokud Maďarsko umisťuje žadatele o azyl v tranzitních zónách u hranic bez zákonného důvodu, porušuje právo EU. Rozhodl o tom dnes Soudní dvůr EU, podle něhož se podmínky v zónách rovnají zadržení, ačkoli tam podle Budapešti pobývají běženci dobrovolně.
Nápor migrantů mířících z Turecka do Řecka se stupňuje, země svádí diplomatický i mediální souboj. Přinášíme pohled řeckého velvyslance v ČR a jeho tureckého protějšku, který má blízko k prezidentu Erdoğanovi.
Ursula von der Leyenová chce, aby příští Evropská komise pod jejím vedením v první polovině příštího roku předložila nový plán k řešení migrace. Chce jím překonat současnou patovou situaci, kdy se členské země nejsou schopny shodnout na jednotné migrační politice.
Nová Evropská komise má před sebou těžký úkol – nalézt fungující a dlouhodobé řešení v migrační a azylové politice a myslet při tom na členské státy. Pokoušet se o to budou eurokomisaři Margaritis Schinas a Ylva Johanssonová.
Kypr požádal Evropskou komisi o přesídlení 5000 žadatelů o azyl do jiných unijních zemí. Dopis s žádostí v pondělí evropskému komisaři pro migraci, vnitřní záležitosti a občanství Dimitrisovi Avramopulosovi poslal kyperský ministr vnitra Konstantinos Petridis. EK žádost Kypru vyhodnocuje.
Celý svět si připomíná osudy lidí, kteří jsou na útěku. Za loňský rok jich bylo až 65 milionů, přičemž do zahraničí míří jen třetina z nich. Statisíce uprchlíků končí na březích Itálie a Řecka a EU se začíná dařit v jejich přemisťování z jihu Evropy do ostatních zemí. ČR se však nadále brání.
Ze Sýrie přes přijímací a integrační střediska až do nového domova v Praze. I tak může vypadat příběh uprchlíků. Život Arabů v Čechách však může mít i své stinné stránky. Stále častěji se setkávají s nenávistí.
Léto končí a EurActiv přináší přehled vybraných událostí v EU, který se po dovolené může hodit.
Přerozdělování žadatelů o azyl mezi země EU představuje ve vztahu Česka s Německem dlouhodobě kámen úrazu. Po návštěvě v Praze a jednání se zeměmi V4 německá kancléřka včera kritizovala evropské státy, které odmítají přijímat muslimské uprchlíky – tedy i Česko, které podle ministra vnitra do konce roku nepřijme z Turecka žádného běžence.
Vztahy Turecka a Rakouska jsou po minulém týdnu na bodu mrazu. Belgii zasáhl teroristický útok. Co dalšího se v Evropě dělo v posledních sedmi dnech?