Od červnového summitu Evropské rady se očekávalo mnoho – od kompromisu v otázce přerozdělování uprchlíků a reformě kontroverzního nařízení Dublin IV až po dohodu, která by vedla k vytvoření center pro migranty mimo území EU.
Nedělní minisummit, kterého se zúčastnilo 16 členských zemí EU, nepřinesl v řešení migrační otázky jednoznačné výsledky. Jaké byly postoje a návrhy jednotlivých lídrů?
V neděli se v Bruselu sejde minisummit evropských zemí k otázce migrace. Země Visegrádské skupiny včetně Česka se ho nezúčastní. Důraz kladou na nadcházející „velký“ summit EU, který se chystá na konci příštího týdne.
Visegrádské země nemají konzistentní strategii pro boj proti fake news a dezinformačním kampaním. Liší se také způsoby, jak k této problematice Česko, Polsko, Slovensko a Maďarsko přistupují. Roli dezinformátorů přitom někdy sehrávají samotní politici.
ČR se také zúčastní neformálního summitu o migraci v Bruselu před oficiálním summitem EU příští týden. O migraci se bude jednat i na dnešním summitu V4, kam zavítá rakouský kancléř, který s Visegrádem sdílí podobný pohled na věc.
Důležitým úkolem bude překonání roztříštěnosti. Snahy o vybudování společného evropského mediálního prostoru se svobodnými informacemi ale zatím narazily na nedostatek prostředků a vůle, říká Pavel Havlíček.
Řepka odkvetla, dobrovolníci zachránili srnčata před sečením a z luk se odvážejí první letošní balíky sena. Jarní období nadávání na dotace by tak mohlo být za námi, letos se ale protáhlo a kdoví, jestli nepotrvá až do žní.
Migrační krize, která Evropu zasáhla před třemi lety, se už podle Bruselu nesmí opakovat. Evropská komise proto plánuje ztrojnásobit investice na zabezpečení vnějších hranic Unie.
Členské země by se měly samy rozhodovat, jak přispějí k řešení migrační krize, říká německá kancléřka. Český premiér Babiš odmítá, že by Česko mohlo neochotu přijímat uprchlíky kompenzovat finančními příspěvky.
Názory visegrádských zemí na institucionální architekturu měnové unie se rozcházejí. Shodnou se na tom, že nechtějí hrát druhé housle, píše Robert Csehi.
Nová česká pravidla pro přijímání a propouštění úředníků, která nyní projednávají poslanci, znepokojují Evropskou komisi. Informace o tom získal Radiožurnál. Pozastavení dotací ale nehrozí, uklidňuje ministerstvo vnitra.
Větší pomoc z evropských fondů mají dostávat regiony zatížené těžbou uhlí a těžkým průmyslem. Při rozdělování peněz se bude brát v úvahu třeba úroveň vzdělání. Hodnotit se ale budou i dopady klimatických změn nebo migrace.
Přestože země V4 se v EU nadále považují za součást ekonomické, sociální a stále více také politické periferie, mohl by být brexit právě pro ně velkou příležitostí, píše Christian Schweiger.
Francie a Česká republika si na jednání ministrů financí zemí Evropské unie opět vzájemně zablokovaly návrhy týkající se daní. Praze se tak dál nedaří prosadit, aby země Unie mohly pro řešení daňových úniků využívat systém známý jako „reverse charge“.
Balkánské státy mají nakročeno k EU, ale Unie je zatím vůči rozšiřování skeptická. Podle kancléřky Merkelové je nutné, aby země regionu nejprve prošly reformami. Premiér Babiš si myslí, že konkrétní datum vstupu do EU by je k tomu motivovalo.
Přes Turecko do Evropské unie přichází v poslední době opět více migrantů. V první třetině letošního roku se počet lidí, kteří nelegálně překročili pozemní turecko-řeckou hranici, zvýšil oproti stejnému období loni devítinásobně.
S málem peněz lepší EU nevytvoříme, říkají řečtí politici. Němci zase žádají dodržování pravidel. Hlavními otázkami nového víceletého rozpočtu bude zalepení díry po brexitu a rovnováha mezi tradičními politikami a novými výzvami, jako je migrace.
Dohoda o nešíření jaderných zbraní, kterou Trump považuje za neúčinnou, nadále platí. EU se za ní zavázala a chce převzít roli USA v mezinárodním společenství. Jedním z důvodů jsou i rozsáhlé obchodní styky evropských zemí s Íránem. Česko stojí na straně Unie.
