Bezpečnost, migrace, konkurenceschopnost, inovace nebo budování infrastruktury. Takové priority bude Babiš prosazovat na pátečním neformálním summitu evropských lídrů příští týden, kde se má jednat o budoucím víceletém rozpočtu EU. Oblasti, kam budou po roce 2020 proudit evropské peníze, si má podle něj Česko určovat samo, nikoliv Evropská komise.
Česká vláda v demisi schválila přistoupení k fiskálnímu paktu. Teď je na řadě Parlament a prezident. Podle premiéra Babiše neznamená ratifikace fiskálního paktu automatické přistupování k euru. ODS je však proti podpisu smlouvy.
Česko bude mít stejně jako dosud v Evropském parlamentu 21 zástupců. Otázkou však zůstává, jakým způsobem by se měl zvolit příští předseda Evropské komise. Podle europoslanců by měl zvítězit kandidát jedné z evropských stran. Visegrád je ale proti.
Posouváme se dál. Místo „guláše v EU“ chceme mít „jasno v EU“. V našem prvním díle jsme zabředli do hlubin výzev, žádostí a dotací.
Čerpání evropských fondů má v Česku zpoždění, ale skluz se daří dohánět. Problémy zůstávají v oblasti vysokorychlostního internetu a energetických úspor. Pověsti fondů škodí kauzy jako Čapí hnízdo, celkově ale mají pozitivní přínos. Do budoucna by se měly programy zaměřit na podporu inovací a nových pracovních míst, říkají europoslanci i odborníci oslovení EurActivem.
Včera si v Bruselu vyměnili své názory český premiér s předsedou Komise a dalšími členy unijní exekutivy. Ke konkrétnímu řešení v otázce migrace nedospěli, nebo jej nechtěli prozradit. Jablkem sváru byla také budoucnost dlouhodobého unijního rozpočtu, evropské dotace nebo otázka eura, které zatím Česko nechce přijmout. Dostalo se i na brexit.
Předsedové Evropské unie poblahopřáli Zemanovi ke znovuzvolení do funkce. Oba se podle jejich slov těší na další spolupráci s českou hlavou státu. Jeho euroskeptické názory spíše ponechali stranou.
Čapí hnízdo bude hodnoceno jako projekt financovaný z národní dotace, nikoliv z evropských fondů. Díky tomu Česko nepřijde o slíbené finance z EU. Rozhodlo o tom dnes ministerstvo financí. Jeho vyjmutí v polovině ledna odmítla Regionální rada ROP Střední Čechy. Po dnešní obměně složení Rady se očekává schválení vyřazení.
Visegrádští premiéři se sešli v Maďarsku, aby hovořili o evropských otázkách. Poselství z Budapešti zní: jsme odlišní, ale Evropa by nám měla naslouchat. Ekonomicky jsme velmi úspěšní. Kvóty nám vadí.
Členské země EU by se v následujícím půlroce měly dohodnout na reformě azylové politiky. Kamenem úrazu zůstává povinné přerozdělování uprchlíků, Německo proto navrhuje, aby se diskuse o kvótách odložila.
Pro mnoho lidí je nové nařízení pro ochranu osobních údajů (GDPR) velkým strašákem, který přináší množství nových povinností. V následující infografice přinášíme ve zjednodušené formě informace, co si pod novým nařízením vlastně představit a jaké nejdůležitější změny přináší.
V rámci každoročního procesu schvalování účetní závěrky dnes ve výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu proběhlo slyšení s komisařem pro rozpočet G. Oettingerem. Dotaz padl také na českou kauzu týkající se Čapího hnízda a na poznatky z vyšetřování unijního protikorupčního úřadu OLAF.
Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL, EPP) dnes při jednání výboru pro rozpočtovou kontrolu otevřel téma Čapího hnízda. Evropská komise ho ujistila, že bude v případu postupovat objektivně a rozvážně.
Mocenský pakt Zeman-Babiš funguje již několik let a vznikl to proto, že jsou si navzájem velmi užiteční, říká pro EurActiv.sk profesor politologie z brněnské Masarykovy univerzity.
Po Pavlu Teličkovi se k hnutí ANO obrací zády další europoslanec. Ani Petr Ježek už se s Andrejem Babišem nedokázal názorově shodnout, například v otázce budoucího českého prezidenta.
Český premiér navštívil Bulharsko, které předsedá Radě EU. S Českem prý má mnoho společných témat od migrace přes evropské fondy po kvalitu potravin. O ČEZu, který má v zemi problémy, prý Babiš s bulharským premiérem Borisovem nemluvil.
Česká politická scéna je v otázce relokací jednotná – povinnému přerozdělování uprchlíků v EU je potřeba zabránit. Komise však se zavedením mechanismu počítá stejně jako většina Evropského parlamentu.
Ministerstvo průmyslu chtělo podpořit žalobu Polska, které nesouhlasí s postupem, jakým byly v EU přijaty limity znečištění ovzduší. Proti tomu se postavily nevládní organizace a ministerstvo životního prostředí. Vláda nakonec rozhodla, že se k žalobě nepřipojí.
