Předvolební kampaň jde do finále. Nejviditelnější jsou v ní sice tuzemští politici, ale je možné najít i stopu z Bruselu. Někteří europoslanci totiž před volbami přiložili ruku k dílu.
Česká republika může v rámci svého předsednictví EU v roce 2022 přispět k dokončení několika velice důležitých legislativních balíčků. Posílený sbor úředníků a diplomatů však podle opozice nestačí, zapotřebí je i politická vůle vlády.
Snižování emisí skleníkových plynů může pomoci odvrátit klimatickou katastrofu, ale také zasáhnout do rozpočtu domácností. V Evropě rostou obavy, že ambice Bruselu by mohly vést ke zdražování energií a rozsáhlým protestům napříč sedmadvacítkou.
V roce 2019 usedla na pět let do Evropského parlamentu nově složená jednadvacítka českých europoslanců a europoslankyň. Přinášíme stručné shrnutí jejich dosavadní práce a témat, kterým se věnují.
Zpoplatnění emisí ze silniční dopravy a vytápění budov se stalo mezi poslanci Evropského parlamentu zřejmě nejčastěji kritizovanou součástí bezprecedentního klimatického balíčku, který ve středu představila Evropská komise.
Ochrana právního státu je pro Evropskou unii třaskavým tématem, zejména kvůli Polsku, Maďarsku a částečně i Česku. Teď navíc stojí i za sporem mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí.
Za zasahování Evropského parlamentu do záležitostí České republiky a snahu ovlivnit sněmovní volby považuje premiér Andrej Babiš (ANO) rezoluci europoslanců, která odsuzuje jeho střet zájmů.
Evropská komise přišla s novým nástrojem, kterým chce vymáhat dodržování principů právního státu. I přes kritiku europoslanců jej ale zatím neuplatňuje. Kdy přijde jeho čas? A sáhne Evropský parlament po žalobě na Komisi?
V souvislosti se zeleným kurzem Evropy se již dlouho mluví o konci uhlí a o speciálním fondu určenému jen pro ty uhlíkově nejzatíženější regiony Evropy. Fond tento týden posvětili europoslanci. Jak regionům pomůže?
ČR čeká náročná zelená transformace. Implementace Zelené dohody v praxi je ale rozeseta mezi jednotlivé vládní rezorty, což může podle expertů představovat problém. V odborných kruzích se začíná hovořit o novém koordinátorovi, který by měl zelenou agendu pod palcem.
Poslechněte si první speciální epizodu ze série diskusí Evropa zblízka. Tentokrát na téma vztahů EU a Spojených států amerických po nástupu Joe Bidena. Diskutují český europoslanec Alexandr Vondra (ODS, ECR) a analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Petr Boháček.
Europoslanci schválili rezoluci k Rusku, ve které odsoudili jeho agresivní jednání vůči Evropě a Ukrajině včetně útoku na muniční sklad ve Vrběticích. Vyzvali ke koordinovanému vyhošťování ruských diplomatů, dalším sankcím i vyloučení Rosatomu ze staveb elektráren v Evropě.
Patří jaderná energetika mezi udržitelné zdroje energie? Právě na tuto otázku měla tento týden odpovědět Evropská komise. Rozhodnutí ale oddálila, otázka jaderné energetiky totiž patří v rámci Evropské unie k nejkontroverznějším.
Evropské firmy musí plnit čím dál přísnější požadavky týkající se ochrany klimatu. Tlak na snižování emisí by je tak mohl přinutit k přesunu výroby např. do Asie, kde si s limity nemusí lámat hlavu. EU tomu chce zabránit uhlíkovým clem.
V Evropě je stále nedostatek vakcín proti covid-19. Farmaceutickým společnostem se nedaří plnit smlouvy uzavřené s EU, poslanci Evropského parlamentu si je proto ve čtvrtek pozvali na kobereček. Svou pozornost upínali zejména k řediteli společnosti AstraZeneca Pascalu Soriotovi.
Internet a zejména sociální sítě se v posledních letech staly významným nástrojem teroristů po celém světě. Evropská unie proto chystá novou legislativu, která přináší on-line platformám řadu nových povinností včetně rychlého mazání teroristického obsahu.
Jak si EU v uplynulém roce vedla v zahraniční, bezpečnostní nebo obranné politice? Co (ne)dokázala udělat pro ochranu lidských práv ve světě? Evropský parlament o tom má jasno.
„Nechceme vytvořit žádné ministerstvo pravdy, svoboda slova je stěžejní. Nepodpořím nic, co by ji podkopalo. Na druhou stranu nemůžeme dovolit, aby byla naše společnost manipulována.“
