Čína v posledních týdnech opět vyskočila na žebříčku priorit unijní agendy. O tom, jak nastavit vztahy EU s Čínou, budou diskutovat lídři na červnovém summitu. Téma nedávno řešili i europoslanci. Povede se EU sjednotit svůj postoj k asijské velmoci?
Návrh emisní normy Euro 7 z dílny Evropské komise vyvolal vlnu negativních reakcí. Tentokrát přináší pravidla nejen pro osobní, ale i pro nákladní auta v jednom legislativním balíku. Není navíc jedinou legislativou, která na omezení emisí kamionů a autobusů myslí.
Emisní norma Euro 7 znepokojuje český automobilový průmysl. Snižování emisí obecně není ten hlavní problém, výrobcům aut chybí podrobné informace o tom, co vlastně norma obsahuje a jak ji splnit. Navíc se s ní pojí šibeniční termín.
Energeticky náročné budovy zůstávají černou kaňkou na zelených plánech EU. Evropský parlament proto prosazuje, aby byly všechny nové budovy od roku 2028 bezemisní, a zároveň aby se zvýšil tlak na renovace velmi nehospodárných domů.
Současný návrh emisní normy EURO 7 je nerealistický, a jeho negativní dopady převáží ty pozitivní. Myslí si to český ministr dopravy Martin Kupka (ODS), který do Štrasburku svolal skupinku obdobně smýšlejících zemí, aby vyladily společnou strategii.
Není na co čekat, rozhodli europoslanci. Ve své zprávě dali jasně najevo, že násilí na ženách a domácí násilí nemohou být v Evropě dál tolerovány. Zatímco experti tento závěr vítají, konzervativci nesouhlasí.
Evropský parlament dnes definitivně schválil dohodu s členskými státy Evropské unie o nové normě o nulových emisích. Ta počítá s tím, že od roku 2035 má být v členských zemích prakticky nemožné pořídit si nový automobil na benzin či naftu. Vozidla prodávaná po roce 2035 by totiž neměla produkovat emise.
Evropská unie zahání sama sebe do kouta, když se snaží soupeřit se Spojenými státy v podpoře vlastního zeleného průmyslu. Najít jiné životaschopné řešení, které bude vyhovovat i zemím jako Česko, ale představuje tvrdý oříšek.
Nová evropská legislativa má skoncovat mimo jiné s jednorázovými obaly na potraviny. Experti i politici však upozorňují, že jakékoliv rozhodnutí musí mít Evropa dobře spočítané.
Podle zdrojů z unijních institucí je Evropská komise připravena uvolnit Maďarsku peníze z fondu obnovy na základě podmínek, podobně jako to udělala v případě Polska. Informovala o tom agentura Reuters. Maďarsko ale stále čelí dalším řízením.
Poslechněte si druhý díl minisérie podcastu Evropa zblízka věnované českému předsednictví. Tentokrát se za českými předsednictvími ohlédne europoslanec Alexandr Vondra (ODS). V čem si jsou česká předsednictví podobná? A na co by si měla dát vláda pozor při tom současném?
Rasistické výroky maďarského premiéra Viktora Orbána v prohlášení ostře zkritizovalo vedení Evropského parlamentu, ovšem kromě Evropských konzervativců a reformistů (ECR). Stanovisko totiž mimo jiné vyzývá k pokroku v řízeních s Maďarskem kvůli právnímu státu.
Zařazení jaderné energie a zemního plynu mezi zelené investice v rámci tzv. evropské taxonomie ustálo hlasování v Evropském parlamentu. Delegovanému aktu z pera Komise ale nejsou nakloněny některé členské státy. Chystají se ho napadnout u soudu.
Evropský parlament dnes schválil návrh, který by měl od roku 2035 zakázat prodej nových osobních aut a lehkých užitkových vozů se spalovacími motory. Opatření se netýká ojetých vozů a bude ještě předmětem dalšího unijního vyjednávání.
Jednou z hlavních piorit českého předsednictví má být odolnost demokratických institucí. Podle premiéra Petra Fialy však kvůli válce na Ukrajině není vhodná doba na řešení právního státu. Co tedy od českého angažmá v Radě EU v tomto ohledu čekat?
Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích nebo zjednodušeně uhlíkové clo. To je speciální poplatek za emise pro firmy ze třetích zemí dodávající své zboží na evropský trh. Jeho dopadům se nevyhnou ani tuzemští producenti.
Evropskému průmyslu se kvůli emisním povolenkám prodraží každá vypuštěná tuna emisí uhlíku, je tak tlačen k tomu, aby emise snižoval. Otázkou však je, jak mohou podniky obstát v globální konkurenci, která na uhlíkovou stopu mnohdy nehledí. Řešením by mohlo být uhlíkového clo.
Minulá migrační krize rozlomila EU na dva tábory. Zatímco jedni žádali o přerozdělení uprchlíků, druzí se mu bránili. Do EU přitom tehdy přišly „jen“ dva miliony lidí. Tedy skoro stejný počet, který přišel do Evropy za necelé dva týdny války na Ukrajině.
