Soudní dvůr EU řeší italská centra pro migranty v Albánii
Soudní dvůr EU se dnes začal zabývat sporem o fungování italských středisek pro migranty v Albánii. Na unijní…
Soudní dvůr EU se dnes začal zabývat sporem o fungování italských středisek pro migranty v Albánii. Na unijní…
Prezident Petr Pavel dnes při návštěvě Bosny vyzval místní představitele k překonání rozdílů, které zemi oddalují od členství v Evropské unii. Jde o první návštěvu českého prezidenta v této balkánské zemi po 30 letech.
Nová Evropská komise i čerstvě odstartované polské předsednictví se chtějí předvést. Pro kandidátské země to může znamenat největší posun na jejich cestě do EU za poslední dekádu.
Summit se západním Balkánem v Bruselu ukázal, že EU si chce kandidátské země připoutat blíž k sobě. Pokud ale jde o rozšíření samotné, to bude i v roce 2025 dál narážet na staré známé problémy. Dokazují to Řecko a Albánie.
Nelegální cizinci mohou zmizet do „šedé zóny“ a stát je nemá jak najít, i proto je tak těžké je navracet do třetích zemí. Migrační pakt by s tím mohl pomoci, říká v rozhovoru pro Euractiv.cz expertka Věra Honusková.
Slovinská kandidátka na komisařku pro rozšíření musela během slyšení v Evropském parlamentu odrážet otázky, jestli spolupracovala s jugoslávskou tajnou službou. Ve svých plánech nastínila, že vyjednávání s Černou Horou a Albánií se může završit už v příštích několika letech.
Jak už bývá v říjnu zvykem, Evropská komise zhodnotila, jak si vedou země, které mají zájem o to vstoupit do EU. Kdo je „evropským branám“ nejblíže a kdo se naopak vzdaluje?
V belgické metropoli dnes začíná summit Evropské rady a hlavní téma je jasné – migrace. Skupinka zemí včetně Česka, Itálie, Rakouska, Dánska nebo Nizozemska prosazuje, aby Unie na potírání nelegální migrace spolupracovala se zeměmi za svou vnější hranicí.
Evropská unie dnes s Albánií otevřela první vyjednávací kapitoly přístupových rozhovorů, stalo se tak na mezivládní konferenci EU a Albánie v Lucemburku.
Rozšíření o šestici zemí západního Balkánu je pro Evropskou unii prioritou, každý z těchto států ale postupuje samostatně a vlastní rychlostí. Na tiskové konferenci po jednání summitu takzvaného berlínského procesu to dnes řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen.
Desítka zemí včetně Srbska nebo Ukrajiny má zájem rozšířit řady Evropské unie. Jak blízko nebo jak daleko ke svému cíli jsou? EURACTIV.cz nabízí přehled.
Čtyřčlenná skupinka zemí západního Balkánu chce urychlit svůj vstup do Evropské unie. Dokud se však neurovnají vzájemné vztahy v regionu, můžou si o tom nechat jen zdát.
Prezidenti a premiéři zemí EU přijeli do Albánie potvrdil své závazky vůči celému regionu západního Balkánu, na který se v uplynulých letech zapomínalo.
Válka na Ukrajině zdánlivě dodala EU novou chuť se rozšiřovat. Při hlubším pohledu do debaty o přijetí nových zemí je ale jasné, že členské státy nemají stejný názor. Aby se věci daly skutečně do pohybu, musela by se změnit sama EU.
Evropská komise (EK) dnes doporučila členským zemím Evropské unie udělit Bosně a Hercegovině status kandidáta pro přijetí do bloku. Při projevu k unijním diplomatům to oznámila předsedkyně komise Ursula von der Leyenová.
Volební reforma byla v Bosně a Hercegovině blízko, chyběla ale politická vůle. Za pomalý rozšiřovací proces můžou jak země západního Balkánu, tak sama EU, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz velvyslankyně v Sarajevu Ivana Hlavsová.
Rozšiřovací proces EU nabírá novou dynamiku. Albánie a Severní Makedonie vstupují do další fáze a zahajují přístupové rozhovory s EU. Jak jednání probíhá? Server EURACTIV přináší vysvětlení.
Evropská unie navrhne plán na posílení bezpečnosti a obrany zemí západního Balkánu, jehož cílem bude region „připoutat“ blíže k sedmadvacítce. Obavy unijních představitelů z možné bezpečnostní nestability na Balkáně zvýšila ruská invaze Ukrajinu.