Europoslanci dnes schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o 90 procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí.
Předsednictví Rady Evropské unie a zástupci Evropského parlamentu dosáhli v úterý pozdě večer předběžné politické dohody na úpravě unijních klimatických pravidel. Jejich součástí bude cíl snížit do roku 2040 emise skleníkových plynů o 90 procent oproti úrovni z roku 1990.
Schválené klimatické cíle pro rok 2040 neodpovídají tomu, co vědci považují za dostatečné, aby tempo snižování emisí ještě dávalo šanci udržet globální teplotu pod hranicí 1,5°C, píše v komentáři pro Euractiv.cz Heda Čepelová.
Ministři životního prostředí ve středu nad ránem dosáhli předběžné dohody o oslabené podobě klimatického cíle pro rok 2040. Součástí jsou ústupky v podobě mezinárodních kreditů i odkladu systému ETS2.
Evropská komise letos navrhla zjednodušení ESG reportingu a zmírnění pravidel pro náležitou péči. Legislativní balíček ale v europarlamentu narazil, jak vysvětlujeme v listopadovém Dekarbo briefu.
Klimatická agenda patřila k horkým tématům čtvrtečního summitu lídrů EU v Bruselu, debata ale nakonec nebyla tak dramatická, jak se očekávalo. Unie je o krok blíže k novému emisnímu cíli pro rok 2040, i když závěry zůstaly záměrně vágní.
Evropská unie může v rámci „zjednodušování“ regulací polevit v některých klimatických pravidlech. Vyplývá to z dopisu předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen adresovaném členským státům.
Evropská komise navrhla, aby Unie do roku 2040 snížila emise skleníkových plynů o 90 %. Jenže plán, který měl navázat na klimatickou neutralitu do poloviny století, naráží nejen na odpor některých členských států, ale i v Evropském parlamentu.
Klimatická politika nesmí být soutěží v tom, kdo si na papír napíše vyšší číslo. Musí vycházet z toho, co Evropa reálně zvládne, píše v komentáři pro Euractiv.cz Ondřej Knotek.
Postoj zpravodaje klimatického cíle pro rok 2040 dává smysl pouze z hlediska politického zisku u voličů, kteří o klimatu nic nevědí, nebo věří klimatickým bludům. Je to však v rozporu s odpovědnou politikou, píše v komentáři Luděk Niedermayer.
Sucha, povodně i rekordní vedra zasahují svět, Česko nevyjímaje. Podle klimatologa Adama Valíka je tempo změn za poslední dvě století bezprecedentní. Evropa má zároveň příležitost být lídrem v řešení klimatické krize.
Europoslanec Ondřej Knotek (ANO, Patrioti) se stal hlavním vyjednavačem Evropského parlamentu pro nový klimatický cíl EU pro rok 2040.
Český eurokomisař Jozef Síkela se v dopise zaslaném předsedkyni Evropské komise (EK) Ursule von der Leyen postavil proti klimatickým plánům, které ve středu EK představila. Napsal to německý časopis Der Spiegel.
V posledních týdnech z českých firemních asociací často zaznívaly katastrofické scénáře o údajných fatálních dopadech emisních cílů na náš průmysl. Takové vzkazy jsou nejen přehnané, ale také škodlivé, píše v komentáři pro Euractiv.cz Jenda Perla.
Evropská komise dnes představila návrh klimatického cíle, který by měl nasměrovat EU k uhlíkové neutralitě v roce 2050. Podle návrhu má EU do roku 2040 snížit čisté emise skleníkových plynů o 90 %. Redakce vysvětluje, jak by měl cíl fungovat.
Jak to vypadá s evropským emisním cílem pro rok 2040? A co je to PINC? Redakce Euractiv.cz odpovídá v dubnovém vydání Dekarbo briefu.
Česko chce vedle zelených cílů pro autoprůmysl v Evropě vyjednat také změnu plánovaného obchodování s emisními povolenkami, tzv. EU ETS 2. To má od roku 2027 zahrnovat emise CO2 budov nebo silniční dopravy a rozšířit tak dosavadní fungující systém ETS 1.
Priority Evropské unie vychází z toho, co považují za klíčové její členské země. Prezidenti a premiéři se koncem…
