Evropská komise dnes představila v pořadí třetí výroční zprávu o stavu právního státu ve všech zemích sedmadvacítky. Na jedné straně si členské země v lecčem polepšily, na straně druhé ale v Unii přetrvávají závažné problémy. Dlouhodobě se týkají zejména Polska a Maďarska. Česku unijní exekutiva vytkla korupci, pozastavila si i nad milostí pro Baláka.
Komise po dvou kolech hodnocení letos přišla s novými prvky. Zpráva obsahuje v porovnání s těmi minulými hlubší analýzu v oblasti médií a antikorupčních opatření, zaměřuje se nově více například na situaci veřejnoprávních médií nebo na kontroverzní využívání špionážního systému Pegasus.
Kromě hodnocení navíc unijní exekutiva předkládá letos státům také doporučení, jak by měly vládu práva vylepšit.
„Je lepší (problémům) předcházet, než napravovat,“ uvedla dnes místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová.
Evropské unii se přitom dlouhé roky nedaří řešit porušování právního státu v Polsku a Maďarsku. Proti oběma zemím vede kvůli tomu řízení podle článku 7 Smlouvy o Evropské unii, které se týká porušování unijních hodnot. Ani v jednom případě však zatím nedospělo k výsledku.
Unijní exekutiva si navíc nadále nechává prostředky, které by do Polska a Maďarska měly proudit z pokrizového fondu obnovy, čímž se je snaží motivovat ke změně. Obě země tak nadále zůstávají terčem kritiky, což se odráží i v nové zprávě o právním státu.
Budapešť by podle Bruselu měla posílit roli orgánu zajišťujícího nezávislost soudnictví. Maďarsko podle Komise také odložilo zavedení většiny opatření z ohlášené protikorupční strategie. Právě nedostatečné potírání korupce a vyšetřování korupčních kauz dělá Bruselu vrásky a vedlo k omezení pokrizových dotací původně určených pro Maďarsko či zahájení nového řízení na ochranu rozpočtu EU vůči Maďarsku.
Komise také kritizuje, že Maďarsko například prostřednictvím státní inzerce omezuje rovné podmínky pro fungování médií, Budapešť by rovněž měla posílit nezávislost úřadu dohlížejícího na jejich práci. Maďarská vláda zároveň nadměrně často využívá své nouzové pravomoci zavedené kvůli covidové pandemii, a to i v případech s nákazou vůbec nesouvisejících, uvádí zpráva.
Podle eurokomisaře Didiera Reynderse je na straně Maďarska vůle k dialogu, k tomu aby dosáhlo například na blokované peníze z fondu obnovy, však musí přistoupit k reformám.
Jourová: Proti Maďarsku máme silné důkazy o nedostatečném stíhání podvodů a korupce
Důvěra v nezávislost justice klesla
Varšava je nadále v hledáčku kvůli kontroverzní justiční reformě. Obavy o nezávislost soudů má ale Evropská komise nejen vůči Polsku, ale i vůči ostatním členským zemím. Podle průzkumů veřejného mínění se důvěra lidí v nezávislost soudnictví propadla ve více než polovině unijních zemí. Na Slovensku, v Polsku a Chorvatsku nedosahuje ani 30 procent.
V některých členských státech však Komise pozoruje v oblasti justice zlepšení. Komisař Reynders dnes na tiskové konferenci vypíchl například novelu zákona v Lucembursku, která přiblíží soudcovskou radu evropským standardům či digitalizaci justice v Chorvatsku. V Polsku a Maďarsku podle letošní hodnotící zprávy problémy přetrvávají.
V Polsku má tento týden vstoupit v platnost zákon, který upravuje fungování disciplinárního režimu. Změnou si chce Polsko zajistit přístup k penězům z pokrizového fondu obnovy. Podle Věry Jourové ale zákon podmínky Komise pro vyplacení prostředků z fondu obnovy zcela nenaplňuje, v červnu to řekla europoslancům. Peníze do Polska zatím unijní exekutiva neposlala.
„Má odpověď europoslancům vycházela z toho, jak právně čtu a rozumím (polskému) zákonu. Chybí mi v něm silnější záruky pro soudce, že nebudou kvůli obsahu svých rozsudků čelit postihům. Hodnocení (zákona) ze strany Evropské komise ale stále pokračuje,“ uvedla dnes Jourová.
Polsko by rovněž mělo oddělit funkci ministra spravedlnosti a generálního prokurátora, kterým je v současné době lídr strany vládní koalice Solidární Polsko Zbigniew Ziobro. Varšavě také doporučila stanovit jasná pravidla pro lobbing a zlepšit veřejnou kontrolu příjmů předních politiků.
Polsko neplní podmínky EU, i po schválení plánu obnovy si na peníze z pokrizového fondu ještě počká
Výtky ČR: Korupce, milost pro Baláka a výroky Křečka
V českém případě Komise ocenila probíhající reformy justice, jejichž cílem je posílit nezávislost soudců či státních zástupců. Pozitivní je podle ní také plánované přijetí nové protikorupční strategie, avšak dosavadní potírání korupce na vysokých místech nevidí Komise jako dostatečné.
„Případy korupce na vysokých místech nadále vzbuzují obavy, zvláště v souvislosti s odklady ve vyšetřování,“ konstatovala ve zprávě. Pozastavila se také nad udělením milosti prezidentem Milošem Zemanem v korupční kauze šéfa lánské obory Miloše Baláka.
Problematický je podle Komise rovněž fakt, že veřejnost nemá jasné informace o vlastnících médií. Ačkoli současná vláda se snaží zavést pravidla pro zlepšení transparentnosti a předcházení střetu zájmů při vlastnictví médií, dosud se je schválit nepovedlo.
Médiím se na rozdíl od řady jiných sektorů nedostalo veřejné podpory s ohledem na dopady covidové krize, uvádí Komise. Novináři také čelí výhrůžkám, které jsou stále „součástí politického prostředí“.
Další výtka se týkala občanských organizací. Vláda sice pracuje na tom, aby byly organizace více slyšet při rozhodování o důležitých otázkách, neřeší ale jejich omezené možnosti veřejného financování.
Nedostatky vidí Komise i v ochraně lidských práv. „Ombudsmanova prohlášení na adresu Romů či LGBTQI osob nadále vyvolávají znepokojení,“ uvedla Komise na adresu ochránce veřejných práv Stanislava Křečka.
Plán obnovy popožene Česko v boji proti korupci
Diskuse nese ovoce
Výroční zpráva má být preventivním opatřením v sadě nástrojů, které má Evropská unie k dispozici k ochraně právního státu a vymáhání porušování jeho principů. Stav právního státu v zemích EU hodnotí konkrétně ve čtyřech oblastech – soudní systém, protikorupční opatření, pluralita a svoboda médií, systém brzd a protivah.
Podle Jourové má vyhodnocení stavu vlády práva především podpořit dialog s členskými státy o tom, jak situaci nadále zlepšovat.
„Letošní zpráva ukazuje, že diskuse o právním státu v Evropě nese ovoce, neboť členské státy dosahují zlepšení a otázky právního státu řeší,“ prohlásila Jourová. Některé oblasti, jako již zmiňované soudnictví, ale zůstávají navzdory snahám EU palčivým problémem.