Evropští zemědělci se potýkají se sérií výzev – kromě dopadů pandemie covidu-19 a války na Ukrajině se musejí vypořádávat s klimatickou změnou a extrémním projevem počasí. Země EU nyní požadují po Evropské komisi volnější ruce při rozdělování unijních dotací, aby s jejich pomocí mohly ztráty způsobené mimořádnými situacemi řešit. Zemědělská pole procházejí silnou zatěžkávací zkouškou, kdy vedro a sucho střídá prudký déšť a záplavy. Zatímco extrémní počasí ovlivňuje úrodu, trh v některých zemích se musí ještě vypořádávat s dovozem ukrajinského obilí, které se skrze Evropu dostává dále do světa.
Nelehké podmínky již nyní částečně kompenzuje evropská krizová rezerva, která je součástí nové společné zemědělské politiky EU (SZP). Rezerva má rozpočet ve výši nejméně 450 milionů eur ročně a je určena právě pro řešení mimořádných situací.
Mimořádností je však v Evropě víc než dost. V Bruselu se proto nyní vedou debaty o tom, zda rezerva stačí a zda členským státům nepovolit i jiné cesty, jak zemědělcům v kritických situacích pomoci s využitím evropským peněz. O udělení finanční pomoci z krizové rezervy totiž musí vždy rozhodnout Evropská komise, čímž se celý proces zpomaluje. Výplatu peněz z rezervy na účet konkrétní země navíc musí schválit ostatní členské státy.
Chorvati a Slovinci mají plán
Krizovou pomocí se zabývala pondělní (23. října) Rada EU pro zemědělství a rybolov, která sdružuje ministry zemědělství členských zemí. S konkrétním návrhem zde vystoupila delegace Slovinska a Chorvatska.
„Chorvatsko a Slovinsko se domnívají, že je zapotřebí nového přístupu, který by umožnil
členským státům efektivně nasměrovat finanční pomoc těm, kteří ji v daném okamžiku nejvíce potřebují, rychle a pružně, bez zbytečných administrativních a procesních omezení,“ uvádí se v
dokumentu dvou zmiňovaných zemí.
Řešení vidí země v revizi strategických plánu SZP – tedy plánů pro čerpání a využívání evropských dotací, které vytvořily jednotlivé země EU v rámci reformované politiky. Plány by podle návrhu Chorvatska a Slovinska měly umožňovat zemím udělovat farmářům „ad hoc“ podporu.
Výše této krizové podpory by přitom mohla činit maximálně dvě procenta stávající národní obálky, kterou má každá země EU z evropského rozpočtu k dispozici. K těmto evropským prostředkům by pak podle návrhu mohly země přidat ještě spolufinancování z národního rozpočtu. Podpora by přitom mohla být uvolněna pouze tehdy, pokud se daný region potýká s dopadem klimatických změn nebo v případě výkyvů na trhu, kvůli kterým se cena produkce změní o více než 20 % oproti předchozímu roku. Třetím faktorem by byl výskyt infekční nemoci zvířat či rostlin.
OECD doporučuje EU přeorientovat zemědělské dotace a soustředit se na výsledky
Evropská komise se bude návrhem zabývat
Návrh se setkal s uznáním i ze strany evropského komisaře pro zemědělství
Janusze Wojciechowského.
„Měli bychom velmi vážně uvažovat o větší flexibilitě pro členské státy, aby mohly v reakci na krizové situace a katastrofy využívat omezenou část, třeba dvě nebo tři procenta, národní obálky,“ uvedl komisař po pondělním jednání ministrů zemědělství s tím, že Komise se bude návrhem detailně zabývat.
K návrhu Slovinska a Chorvatska se připojily i Bulharsko, Kypr, Řecko, Maďarsko, Malta a Portugalsko. Podpora zazněla i z řad Česka.
„Pro zajištění rychlé a účinné pomoci zemědělcům při náhlých krizích je zapotřebí nový přístup, který by členským státům umožnil směřovat finanční pomoc těm, kteří ji v daném okamžiku nejvíce potřebují. To musí probíhat účinným, rychlým a transparentním způsobem,“ uvedlo české ministerstvo zemědělství v pondělním prohlášení.
„Diskuse potvrdila, že strategické plány v jejich aktuální podobě nedokážou plně reagovat zejména na krátkodobé krize. V podstatě není možné zavést nový druh podpory, který by v takovém případě rychle pomohl zemědělskému a potravinářskému sektoru,“ konstatovalo ministerstvo.
Za flexibilní mechanismus se postavilo i španělské předsednictví v Radě EU, které pondělnímu jednání ministrů zemědělství předsedalo.
Právě Španělsko patří k zemím silně zasaženým klimatickou změnou, zejména pak vlnami veder a sucha. Tamní zemědělské organizace tvrdí, že kvůli suchu se letošní ztráty vyšplhají na 8 až 10 miliard eur. Silně zasažené jsou zejména olivy, jejichž produkce by se mohla snížit až o 33 procent.
