Unijní ekonomika je na tom v současnosti dobře, například růst HDP je vyšší než před hospodářskou krizí. A právě proto je v rámci eurozóny podle Komise ten nejlepší čas klást důraz na expanzivní fiskální politiku, posilování jednotné rozpočtové politiky a na růst investic včetně těch přeshraničních.
Evropská komise dnes zveřejnila svá pravidelná ekonomická
doporučení, čímž zahájila nový Evropský semestr 2017, tedy nový cyklus ekonomického vládnutí pro následující rok. Součástí zveřejněného balíčku je několik dokumentů včetně
analýzy ročního růstu.
Hlavním cílem, který si Komise pro příští rok v ekonomické a sociální oblasti stanovila, je větší úsilí ze strany zemí eurozóny v oblasti fiskální (rozpočtové) politiky. Samotná doporučení Komise budou dále projednávána v rámci Rady ministrů i Evropské rady, stejně jako v rámci tzv. euroskupiny, tedy skupiny států platících eurem.
Juncker: Nový Evropský semestr, který dnes započíná, bude pro dosažení ekonomických a sociálních ambicí Unie zcela zásadní.
Unie podle Komise v současné době zažívá dobré období, co se ekonomické kondice týče. Například unijní HDP je dnes již vyšší než před hospodářskou a bankovní krizí, nezaměstnanost systematicky klesá a podíl investic roste. Nevyužitého potenciálu je však dle Komise stále hodně.
Priority pro následující rok Komise nedávno zveřejnila ve svém novém
pracovním programu, jehož součástí je také snaha o zesílení investic v Evropě. Dnes zveřejněný balíček tak na některé dříve zveřejněné cíle navazuje a obsahuje konkrétní kroky, které by měly vést k jejich splnění.
„Nový Evropský semestr, který dnes započíná, bude pro dosažení ekonomických a sociálních ambicí Unie zcela zásadní. Věřím však, že to zvládneme. Dosažení stanovených cílů je také důvodem, proč dnes Komise doporučuje pozitivní fiskální přístup k podpoře ekonomického zotavení a monetární politiky Evropské centrální banky,“ prohlásil ve svém projevu předseda Evropské komise
Jean-Claude Juncker.
Jednotná rozpočtová politika
Pokud jde o dnes zveřejněnou analýzu ročního růstu, v té Komise žádá země eurozóny, aby zdvojnásobily své úsilí v rámci tří hlavních hospodářských oblastí. Státy by tak měly posílit podporu investic, zavádění strukturálních reforem a odpovědnou a hlavně expanzivní fiskální politiku.
Současně ale Komise nabádá, aby při realizaci doporučení nebylo zapomenuto na sociální reformy, posilování konkurenceschopnosti a na inovace. Základem nadcházejícího Evropského semestru však má být především pozitivní fiskální politika. Rozpočtová politika je oblastí, kterou mají ve svých rukou vlády jednotlivých zemí.
Když se podíváme na eurozónu jako celek, nevidíme tedy jednotnou a centralizovanou fiskální politiku ani jednotný rozpočet. Naopak vidíme 19 rozdílných rozpočtových politik. Naopak u politiky monetární (měnové), kterou má ve své gesci Evropská centrální banka, je to jiné. Zde je patrná centralizace rozhodování.
Ve fiskální politice eurozóny je tedy nutná koordinace téměř dvou desítek vlád a přístupů, které by měly být co nejvíce sjednoceny. Ideální by dle Komise v tomto případě bylo vytvoření postu ministra financí pro celou eurozónu, který by rozpočtovou agendu koordinoval a sjednocoval.
Unie nevyužívá svůj potenciál
Komise je přesvědčená, že v současné době je pro zavádění expanzivnější fiskální politiky ten správný čas.
Investiční plán pro Evropu i
Evropský fond pro strategické investice jsou dle Komise dobrou cestou, nicméně potenciál pro uskutečňování stanovených cílů je nevyužitý.
Když ve svém doporučení Komise mluví o expanzivním fiskálním postoji, má na mysli stimulaci růstu výkonu ekonomiky pomocí vyšších státních výdajů, což se projeví krátkodobým růstem HDP. Expanze má v příštím období v rámci eurozóny dosahovat až 0,5 % HDP.
Kromě výše zmíněných doporučení je součástí nového balíčku i tzv. výstražný mechanismus (Alert Mechanism Report, AMR). Jedná se o integrální nástroj Evropského semestru, jehož úkolem je zabránit růstu nerovností v jednotlivých státech, které by mohly bránit hladkému fungování hospodářských cyklů. AMR tak s předstihem identifikuje státy, ve kterých tyto ekonomické nerovnosti hrozí.
Pro rok 2017 mechanismus doporučuje hlubší pozornost u celkem třinácti států, mezi které patří Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, Finsko, Francie, Německo, Irsko, Itálie, Nizozemí, Portugalsko, Slovinsko, Španělsko a Švédsko.
Na závěr Komise připomíná, že i přes problémy a mnohdy nevyužitý potenciál má eurozóna jako celek celosvětově stále největší přebytky v rozpočtech. A očekává se, že budou i nadále růst.
