Česká vláda záhy po svém nástupu zrušila sekce krizové a strategické komunikace při Úřadu vlády i na ministerstvu vnitra s odůvodněním, že nejsou potřebné. Ani ne po roce se ale ukázalo, že krizovou komunikaci ministři a vládní činitelé nezvládají.
Výrazně se to projevilo v kauze kontaminace Národního parku Šumava. Na začátku září totiž ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) oznámil, že začíná sanace sudů z bývalého vojenského prostoru na jihu Čech, které obsahují nebezpečné látky, jež unikají do půdy.
Yperit, fosgen, něco jako fosgen…
Na to přispěchal poslanec za Motoristy, toho času zmocněnec vlády pro Green Deal s pozastaveným mandátem, Filip Turek. Veřejnosti nejdříve řekl, že do půdy uniká yperit, známá bojová látka z první světové války, pojmenovaná podle belgického města Ypres, kde byla poprvé použita německým vojskem.
To ale už brzy neplatilo. Po několika hodinách Turek svůj alarmující výrok o yperitu změnil a do půdy měl unikat fosgen, další bojová látka používaná v první světové válce, mimo jiné při bojích u Verdunu.
Ještě tentýž den, krátce před půlnocí, Turek svůj výrok opravil znovu. Tentokrát měla do půdy unikat látka, která se při hoření může proměnit ve fosgen.
Filip Turek později v rozhovoru pro portál Aktuálně.cz svoje výroky vysvětloval tím, že chybu měli podle něj udělat novináři, kteří jeho vyjádření dezinterpretovali. „Ne, mrzí mě, jak se chovají novináři. Nemrzí mě vyjádření. Ty věci jsou v té zprávě,“ řekl s odkazem na zprávu sanační firmy Dekonta. Ta ale hovořila pouze o „možnosti výskytu yperitu“.
Podobně reagoval i ministr životního prostředí Igor Červený, který se Turka zastal. Podle něj jen neměl kompletní informace, což podle něj potvrzuje, že na ministerstvu už nepracuje.
Komunikace nebyla připravená
Redakce Update EU se na ohlédnutí za komunikací vládních představitelů zeptala odborníka na krizovou komunikaci a bývalého ředitele odboru strategické komunikace na ministerstvu vnitra Jana Paťawy.
Ten řekl, že jelikož nešlo o havárii, u které běží hodiny, mohla se strategie připravit dopředu. „Právě proto je tak dobře vidět, že připravená nebyla,“ míní Paťawa.
„Že se informace během šetření mění, je normální. Vzorky se teprve odebírají, rozsah se upřesňuje, část původních podezření padne. To samo o sobě chyba není. Rozhoduje něco jiného: jestli lidé dopředu vědí, že se to měnit bude,“ říká Paťawa.
Podle něj se mělo postupovat jinak. „Funkční postup zní takhle. Tohle víme. Tohle nevíme. Tohle právě děláme. Tehdy a tehdy řekneme víc. Když to zazní, je každá další informace očekávaná aktualizace. Když to nezazní, čte veřejnost každou novou větu jako opravu té předchozí. Důvěra pak klesá, i když je ta poslední věta přesná,“ míní.
Když nemluví nikdo za stát, je tam díra
Paťawa navíc dodává, že když státní úřady nevysvětlují dostatečně své informace a postupy, vzniká prázdné místo, které někdo vyplní. V lepším případě ho vyplní nějaký odborník, v horším se ale mohou komunikace chopit i aktéři se špatnými úmysly, jako tomu bylo při šíření dezinformací kolem žhářského útoku na průmyslovou halu v Pardubicích letos v březnu.
„V tomhle případě zaznělo nejsrozumitelnější vysvětlení toho, co naměřené hodnoty znamenají pro lidi v okolí, až v rozhovoru Seznam Zpráv s Tomášem Cajthamlem z Přírodovědecké fakulty UK. Tedy od člověka, který za stát nemluví. Zároveň je to ukazatel, který se dá použít i příště. Najděte větu, která nejsrozumitelněji říká, co to znamená pro lidi v okolí, a podívejte se, kdo ji vyslovil. Když to nebyl nikdo, kdo mluví za stát, víte, kde je díra,“ vysvětluje odborník na krizovou komunikaci.
Tým, který Paťawa na ministerstvu vedl, připravil už dříve nástroj, který má sloužit ke komunikaci při krizové situaci. Jmenuje se Rodná karta incidentu. Jde o koordinační nástroj, který sbírá a vyhodnocuje pravdivé informace, které se kolem incidentu objevují. Naposledy byl použit právě u požáru v Pardubicích.
„Do veřejných vyjádření, která tu událost provázela, se ale nepromítl. A to je ta mezera, o které mluvím. Postupy a protokoly pro tenhle typ situace existují a jsou vyzkoušené v cvičení i v ostrém provozu. Co k nim chybí, je někdo, jehož prací je dostat jejich výstup až k člověku, který pak stojí před mikrofonem. Bez toho zůstane připravený podklad ležet a na tiskové konferenci se improvizuje. Nic z toho nevyžaduje informace, které by stát neměl, ani čas, který neměl. Vyžaduje to rozhodnutí, že je někdo vysloví, a někoho, kdo to má za úkol,“ doplnil Paťawa.
Premiér Andrej Babiš (ANO) hovořil o kontaminaci Šumavy i na pondělní tiskové konferenci, věc se totiž dostala na jednání vlády. Babiš uvedl, že izolaci místa zajistí armáda, tak aby nebezpečné látky dále nepronikaly do půdy. Dalším krokem má být výběr dodavatele, který bude území sanovat. Ministr životního prostředí původně navrhoval, aby sanaci provedla společnost Dekonta, vláda ale projednávání tohoto návrhu již dříve přerušila.
Tento obsah byl publikován v rámci projektu Eastern Flank EU Reporting (EFER), na kterém spolupracují redakce Delfi (Litva), Delfi (Lotyšsko), Espress (Rumunsko), EUBrief (Slovensko), Faktabaari (Finsko), Focus Europe Poland (Polsko), Napunk (Slovensko), Pro News Bulgaria (Bulharsko) a Update EU (Česko). Projektový obsah naleznete také na webu EastFlank.eu. Více informací najdete zde.
