Sociální sítě se staly nástrojem hybridního působení, které může ovlivňovat volby, polarizovat společnost a oslabovat demokratické instituce. Evropská unie na tuto hrozbu reaguje regulací digitálních platforem, jejíž skutečná účinnost se nyní začíná prověřovat v praxi.
Text vznikl v rámci Bezpečnostní akademie Centra pro informovanou společnost. Autorkou je Karolína Šindelková.
Sociální sítě se během poslední dekády proměnily z nástroje pro udržování kontaktů na prostředí, které zásadně ovlivňuje společenské i politické dění. Jejich algoritmy určují, jaké informace lidé vidí, jaké postoje považují za běžné a komu důvěřují. Tento mocenský potenciál z nich činí ideální prostředek pro hybridní působení – tedy kombinaci informačních, technologických a psychologických nástrojů, jejichž cílem je oslabit demokratické instituce, rozdělit společnost a ovlivnit politická rozhodnutí.
Hybridní působení se pohybuje pod prahem přímé agrese. Nevyužívá tanky ani vojáky, ale cílené kampaně, falešné účty a manipulativní algoritmy. Aktéry tohoto typu operací jsou zejména Ruská federace a Čínská lidová republika, které podle české kontrarozvědky dlouhodobě využívají sociální sítě a digitální technologie k prosazování svých zájmů. Zatímco Rusko spoléhá hlavně na šíření dezinformací a polarizaci společnosti, čínské působení je technologicky sofistikovanější a často se odehrává prostřednictvím platformy TikTok.
Evropská odpověď: Digital Services Act
Evropská unie se proto snaží vytvořit právní rámec, který by posílil odpovědnost digitálních platforem a zajistil větší transparentnost jejich fungování. Základním kamenem této strategie je nařízení o digitálních službách (Digital Services Act – DSA), které vstoupilo v plné platnosti v roce 2024. DSA stanovuje povinnosti velkým platformám (tzv. VLOPs) aktivně vyhodnocovat a omezovat systémová rizika, například šíření dezinformací nebo ovlivňování volebních procesů. Zároveň umožňuje Evropské komisi dohlížet na jejich dodržování a v případě porušení uložit pokuty až do výše 6 % celosvětového obratu konkrétní platformy.
Rumunský test: když TikTok ovlivní volby
Jak se tento rámec uplatňuje v praxi, ukázaly rumunské prezidentské volby v roce 2024. Tehdy byl překvapivým vítězem prvního kola krajně pravicový kandidát Calin Georgescu, jehož úspěch podle rumunských zpravodajských služeb souvisel s masivní kampaní na TikToku. Následně bylo identifikováno přes 25 tisíc účtů, které několik týdnů před volbami koordinovaně šířily obsah podporující kandidáta. Evropská komise reagovala vydáním tzv. „retention order“, tedy nařídila TikToku uchovat data pro vyšetřování možného porušení DSA, a krátce poté zahájila formální řízení. Rumunský případ se tak stal prvním ostrým testem schopnosti DSA chránit demokratické procesy v EU.
Německo sází na prevenci
Podobné zneužívání algoritmů popsaly studie i v Německu, kde TikTok před volbami do Evropského parlamentu zvýhodňoval obsah krajně pravicové AfD. Německé úřady reagovaly rychle: ve spolupráci s Evropskou komisí uspořádaly historicky první „stress test“ digitálních platforem. Ten prověřil, jak jsou velké sociální sítě schopné reagovat na krizové scénáře, a potvrdil připravenost německých institucí k okamžitému zásahu.
Co z toho plyne pro Českou republiku
Zkušenosti z Rumunska a Německa jasně ukazují, že samotná existence DSA nestačí – rozhodující je aktivita národních institucí. Česká republika má proto před všemi následujícími volbami klíčovou úlohu. Mezi hlavní doporučení patří:
určit Český telekomunikační úřad (ČTÚ) jako koordinátora digitálních služeb a zajistit mu dostatečné kapacity. Dále vytvořit meziresortní koordinační skupinu složenou z ČTÚ, BIS (Bezpečnostní informační služba), NÚKIB (Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost) a policie, která bude monitorovat hybridní hrozby v reálném čase. Mezi další doporučení patří aktivně komunikovat s platformami, nejlépe již před volbami, a vyžadovat plnění jejich povinností dle DSA. Zapotřebí je také zapojit občanskou společnost a fact-checkery, kteří mohou pomoci s včasným odhalováním manipulativních kampaní.
Obrana demokracie začíná u občanů
Součástí obrany musí být i osvěta veřejnosti. Demokratická společnost není odolná jen díky právním nástrojům, ale také díky schopnosti občanů rozpoznat manipulaci a zůstat kritickými vůči obsahu, který konzumují. Podpora neziskových projektů a fact-checkingových iniciativ, jako jsou Demagog.cz, Čeští elfové nebo Manipulátoři.cz, je proto klíčová.
Digitální prostor se stal novým bojištěm o důvěru a pravdu. Úspěšná obrana demokracie nebude spočívat v cenzuře, ale v odpovědnosti platforem, připravenosti institucí a vzdělanosti občanů. Česká republika má nyní příležitost využít evropský rámec DSA k tomu, aby se stala příkladem proaktivní digitální bezpečnostní politiky.