Zelené progresivní Hnutí Svoboda dosáhlo nejlepšího volebního výsledku v historii Slovinska. Chce vytvořit koalici se sociálními demokraty a levicí a jako první krok v čele země hodlá zrušit zákony předchozí vlády.
Slovinci v nedělních (24. dubna) parlamentních volbách hromadně hlasovali pro změnu, a ukončili tak vládu Janeze Janši. Předali osud země do rukou Robertu Golobovi, vůdci ekologického Hnutí za svobodu, který chce vést progresivní koalici.
Po sečtení téměř všech hlasů získalo Hnutí Svoboda 34,5 procenta hlasů, což mu zajistilo 41 křesel v 90členném Národním shromáždění. Jedná se o nejlepší výsledek, který kdy politická strana v zemi získala.
Janšova Demokratická strana dosáhla 23,5 procenta hlasů, což je téměř o 1,5 procentního bodu méně než ve volbách v roce 2018. Polepšila si ale co do mandátů, a to o dvě křesla. Celkem jich tedy bude mít 27.
Čtyřprocentní hranici nutnou pro vstup do parlamentu překročilo pouze pět stran, což je nejméně v moderní historii nezávislého státu. Nové Slovinsko, Janšův koaliční partner v dosluhující vládě, získalo 6,9 procenta hlasů a osm mandátů, o jeden více než v předchozích volbách.
Sociální demokraté získali 6,7 procenta hlasů a sedm mandátů, mají tedy o tři křesla méně než po minulých volbách. Levice se pak do parlamentu dostala jen těsně se 4,4 procenta hlasů a pěti mandáty, čímž se její počet křesel snížil na polovinu.
Slovinské sny se staly skutečností
Slovinsko tak má nakročeno k vytvoření středolevé vlády s pohodlnou většinou. Očekává se totiž, že předseda vítězného hnutí Robert Golob vytvoří koalici se sociálními demokraty a levicí, která dá dohromady 53 křesel.
„Dnes se splnily sny nejen naše, ale i velké části Slovinska,“ řekl Golob v projevu, který pronesl na dálku, protože je kvůli covidu-19 v karanténě.
„Věříme, že moc skutečně patří lidem, ne stranám, které si ji posledních 30 let uzurpovaly,“ dodal.
Golob i lídři středolevých stran vyzdvihli vysokou volební účast, která dosáhla 69,7 procenta. Podle nich to byl signál, jak moc si Slovinci přejí konec Janšovy středopravicové vlády. Ta byla často kritizována za to, že pandemii využívá jako záminku k omezování osobních svobod a nezávislosti soudnictví a médií.
Podle Goloba přispěla k vysoké volební účasti i občanská společnost, bez které by Slovinsko v posledním roce a půl nezažilo svobodu.
Golob i zástupci ostatních středolevých stran opakovaně prohlásili, že jejich prvním krokem bude podpora návrhu zákona předloženého občanskou společností, který zruší škodlivé zákony a opatření přijatá odcházející vládou.
Domino efekt ve středovýchodní Evropě? EU kritizuje útoky na média ve Slovinsku
Janša se cítí posílen
Podle odcházejícího premiéra Janši, který už vítězi volebního klání poblahopřál, vyšla jeho strana z voleb navzdory porážce silnější. Poprvé zvítězila v mnoha volebních obvodech, například v obvodu Velenje. Ten je známý také jako Červená pevnost, protože tradičně podporuje levicové strany.
Janša si stejně jako ostatní politici pochvaloval vysokou volební účast. Podle něj ale ukázala nespokojenost lidí s opozicí, která byla v očích Janši „prakticky vymetena z parlamentu“.
Golob, 55letý odborník na energetiku ze západního Primorska, se rozhodl vyzvat Janšu ve volbách poté, co koncem loňského roku nezískal podporu pro další funkční období ve funkci generálního ředitele společnosti GEN-I. V čele této státem nepřímo vlastněné energetické společnosti stál 15 let.
Na sjezdu koncem ledna převzal malou zelenou stranu a přejmenoval ji na Hnutí Svoboda. Spolu s několika odborníky, kteří v dobách Janšovy vlády přišli o své kariérní posty, slíbili, že se zaměří na ekologický program, otevřenou společnost, normalizaci a moderní sociální stát.
Vítězství Hnutí Svoboda je pokračováním modelu posledních let. Ve Slovinsku totiž vítězí nové politické strany už od roku 2011. Začalo to tehdy vítězstvím strany Pozitivní Slovinsko, kterou založil lublaňský starosta Zoran Janković a jejíž součástí byl i Golob. Vládu se této straně ale sestavit nepodařilo.