Slovensko stojí na amerických technologiích – od státní správy až po každodenní kancelářskou práci. Evropské alternativy sice existují, jejich širšímu nasazení ale brání cena i chybějící politická vůle.
Firmy, které by na svých počítačích nepoužívaly Windows a kancelářský balík Office, jsou na Slovensku spíše výjimkou, a u státních institucí to platí dvojnásob. Tyto nástroje jsou sice dlouhodobě považovány za cenově dostupné a osvědčené, v současném geopolitickém kontextu však mohou představovat riziko, mimo jiné proto, že je kontroluje subjekt mimo Evropskou unii. Alternativní řešení sice postupně přibývají, jejich širšímu rozšíření ale podle IT expertů brání řada překážek.
Evropská data jsou primárně ukládána v amerických cloudových službách, přičemž společnosti jako Amazon, Microsoft a Google kontrolují více než dvě třetiny evropského trhu. Na Slovensku podle IT expertů závislost na amerických digitálních platformách dosahuje 80 až 90 procent a dále se prohlubuje s masivním nasazováním americké umělé inteligence integrované do každodenních kancelářských nástrojů.
„V oblasti e-governmentu a veřejné správy je tato závislost téměř absolutní,“ říká Ladislav Kovár, expert na e-Government ve Slovensko.Digital, který dříve působil jako ředitel odboru řízení e-Governmentu na ministerstvu investic, regionálního rozvoje a informatizace (MIRRI).
„Provoz portálu slovensko.sk je v současnosti postaven na proprietárních a komerčních technologiích amerických výrobců. Sto procent jeho klíčových komponent využívá jejich software,“ potvrzuje Národní agentura pro síťové a elektronické služby (NASES).
Závislost na amerických technologiích představuje pro stát kritické bezpečnostní riziko. „Paradoxně nás zatím částečně chrání pomalejší přechod na cloud – stát stále funguje na mnoha lokálních systémech,“ poznamenává Kovár.
Proč je to problém
Hlavní hrozba z pohledu IT bezpečnosti nespočívá v možném odpojení od služeb, protože stát za ně platí značné částky.
„Riziko spočívá v centralizaci – když má jeden subjekt přístup k datům napříč celou infrastrukturou. Pokud americká administrativa tlačí technologické firmy ke spolupráci se zpravodajskými službami, je to problém,“ říká Pavol Lupták, bezpečnostní expert a zakladatel společnosti Nethemba.
Podle něj řešením není nahradit jeden monopol jiným – naopak jde o decentralizaci a otevřené standardy, tedy vytvoření sítě evropských nebo open-source řešení, kde žádný subjekt nemá absolutní kontrolu.
Experti rovněž upozorňují na ztrátu právní kontroly nad daty v důsledku americké legislativy Cloud Act, která umožňuje americkým úřadům přístup k datům i mimo území USA.
„Z dlouhodobého hlediska jsou klíčovým rizikem také ekonomické faktory a závislost na dodavateli – rostoucí ceny licencí, omezená vyjednávací pozice státu i firem a závislost na tempu inovací, které neurčuje Evropa,“ dodává Ondrej Macko, šéfredaktor magazínu TOUCHIT.
Slovensko není v Evropě osamocené. V Německu vzrostly výdaje na produkty Microsoftu prostřednictvím centrálních nákupů z 274 milionů eur v roce 2023 na odhadovaných více než 481 milionů eur v roce 2025, zatímco v Česku byla v roce 2024 uzavřena rámcová dohoda v hodnotě 14,23 miliardy korun (přibližně 575 milionů eur) na období do roku 2028. Na Slovensku stát do března 2024 vyčerpal přibližně 59 milionů eur za licence Microsoftu prostřednictvím centrálního nákupu pod ministerstvem MIRRI, který pokrývá ministerstva i další státní instituce.
Téma nenechává chladnými ani představitele EU – Komise jmenovala svou první šéfku pro „technologickou suverenitu“ Hennu Virkkunen a brzy plánuje zveřejnit digitální strategii pro Evropu. V Bruselu zároveň získává na popularitě projekt „Eurostack“ – ambiciózní průmyslový plán na vymanění se z dominance amerických technologických firem.
Přístupy k závislosti se v rámci Unie liší, upozornil portál Politico. Zatímco Finsko simuluje americký „kill switch“ a testuje strategie zvládání výpadků služeb, Francie zakazuje úředníkům používat Teams a Zoom ve prospěch domácí platformy Visio a Amsterdam plánuje do roku 2035 přerušit vazby s americkými giganty. Německo zůstává skeptické k úplnému nahrazení neevropských technologií, zatímco pobaltské státy oceňují spolupráci s USA zejména kvůli vyšší odolnosti vůči ruským kybernetickým hrozbám.
Slovensko postupuje opatrně
Slovenský Národní bezpečnostní úřad uvedl, že „systematicky zkoumá bezpečnostní rizika všech produktů bez ohledu na jejich zemi původu a hodnotí jejich bezpečnost“, přičemž certifikované produkty ze zemí EU a NATO jsou v současnosti považovány za bezpečné.
„V této oblasti jsme zatím spíše pasivními příjemci směrnic z Bruselu než iniciátory vlastní strategické agendy,“ říká Kovár.
Podle MIRRI Slovensko v současnosti provádí „průběžné vyhodnocování stavu využívání cloudových řešení a posuzování možností další diverzifikace a zvyšování odolnosti státní IT infrastruktury“, nikoli radikální omezení jako ve Francii.
MIRRI zároveň pro euBrief uvedlo, že zkoumá možnosti využití evropských řešení. „Příkladem je aktuální aktivita vládního zmocněnce pro umělou inteligenci, který se zabývá možnostmi využití jazykového modelu z Francie. Příkladem využití evropských technologií je také superpočítač ve Slovenské akademii věd dodaný francouzskou společností Eviden.“
Chybějí experti i dostupnější alternativy
Martina Le Gall Maláková, prezidentka Industry Innovation Cluster a koordinátorka Gaia-X Hub Slovakia, uvádí, že několik slovenských univerzit a firem je již zapojeno do evropské sítě Gaia-X prostřednictvím inovačních konsorcií. Zároveň však upozorňuje, že Slovensku chybí koordinovaný přístup vůči velkým americkým poskytovatelům a cílené financování rozvoje digitální suverenity.
Gaia-X je cloudový projekt zahájený v roce 2020 Francií a Německem s cílem posílit digitální suverenitu Evropy nabídkou alternativ k dominantním gigantům, jako jsou Amazon a Alibaba, které technologický sektor označuje jako „hyperscalery“. Cílem je přesvědčit firmy, aby ukládaly data v evropských řešeních místo spoléhání se na americké a čínské společnosti.
Přestože domácí řešení a alternativy se rychle zlepšují, podle Malákové narážejí na nízké povědomí o jejich existenci a nedostatek politické vůle či lídrů ve velkých firmách.
„Evropská technická řešení jsou dnes na velmi dobré úrovni, jen o nich málo víme a někdy je samotná migrace složitá – vyžaduje konkrétní rozhodnutí, buď politické na úrovni veřejného sektoru, nebo interní ve firmách. Ekonomicky jsou zatím některá americká řešení stále levnější a musíme s tím pracovat,“ říká. Podle ní se však vývoj ubírá velmi dobrým směrem. „Data, která máme v Evropě, chceme sdílet pouze na základě evropských hodnot,“ dodává.
Podle Ondreje Macka však evropské alternativy zatím nenabízejí plnohodnotnou náhradu za široce používaný ekosystém Microsoft 365, zejména z hlediska uživatelského komfortu a integrace služeb.
Hlavními překážkami změny zůstává také akutní nedostatek tisíců specialistů na kybernetickou bezpečnost a správu otevřených systémů, stejně jako chybějící „exit strategie“ ve státních IT kontraktech.
„Pro Slovensko je podle mě realističtější hybridní cesta – kombinace komerčních řešení s jasně definovanými suverénními zónami, jako jsou kritická data a státní registry. Pro firmy je hledání alternativ k hyperscalerům možné, ale ekonomicky a provozně zatím životaschopné jen v konkrétních případech,“ uzavírá Macko.
