Přestože v loňském létě složený Evropský parlament ještě nestačil schválit dostatek legislativy, na které by se dala poznat míra vlivu českých europoslanců, objevují se náznaky, že český hlas uvnitř této instituce už není tak silný jako kdysi.
Hodnotit vliv europoslanců nebo dopad jejich práce je ošemetný úkol, neexistuje totiž jasná shoda na tom, jak úspěch měřit. Mají větší váhu funkce, příslušnost k silné frakci, počet a význam svěřených legislativních návrhů, nebo schopnosti vyjednávat v zákulisí?
Některé projekty a weby se o toto hodnocení přesto snaží, a jedním z nich je nezávislá výzkumná platforma EU Matrix. Čeští europoslanci si v jejím žebříčku za rok 2024 nevedli špatně, do první stovky (z celkových 705 členů) se jich vešlo pět. Někdejší místopředsedkyně europarlamentu Dita Charanzová (ex ANO, Renew) se dokonce vyšplhala na celkové šesté místo.
© EU Matrix 2024
To všechno je ale minulost, v létě loňského roku se totiž složení Evropského parlamentu kvůli volbám proměnilo, a kromě Charanzové už dál nepokračují ani dva další členové „nejlepší pětky“ – Martina Dlabajová (ex ANO, Renew) a Marcel Kolaja (ex Piráti, Greens/EFA).
Zkušení europoslanci mizí dál. Krátce po volbách na svou funkci rezignoval vlivný vyjednavač Martin Hlaváček, nedávno svůj blížící se konec avizoval také respektovaný europoslanec Ondřej Kovařík. Oba reprezentovali ANO, aktuálně tak platí, že sedm z osmi křesel pro ANO náleží nováčkům s pouze krátkou zkušeností z Bruselu a Štrasburku.
Ale nejde jen o ANO – hned 13 z 21 Čechů usedlo (nebo v případě náhradníka za Ondřeje Kovaříka usedne) v europoslanecké lavici poprvé. To sice nutně neznamená, že nemají vliv, nabrat zkušenosti a vybudovat kontakty ale zkrátka nějakou dobu zabere.
Objevují se také další náznaky, že český hlas v europarlamentu už není tak silný, jaký býval ještě v uplynulém období. Magazín The Parliament teď zveřejnil své nominace na letošní ročník ceny pro nejlepší europoslance MEP Awards 2025, která se uděluje v červnu. Z Čechů se zde objevuje pouze Danuše Nerudová (STAN, EPP) v kategorii nejaktivnějších profilů na sociálních sítích, v kategorii nejlepších nováčků ale česká stopa úplně chybí.
https://x.com/Parlimag/status/1918259695048917451
Přestože se mezi nominanty objevila minimálně jedna kontroverzní osobnost, konkrétně mladý nezařazený europoslanec z Kypru Fidias Panayiotou, který opakuje proruské narativy o válce na Ukrajině, obecně platí, že ceny tohoto typu jsou „uzavřené“ krajně pravicovým a antisystémovým stranám i frakcím. I zde funguje často propíraný „cordon sanitaire“, tedy nepsané pravidlo, že s těmito stranami se nemluví a hlavně nespolupracuje.
Právě to může být jedna z hlavních příčin, proč český hlas v Evropském parlamentu (minimálně zdánlivě) slábne. Zatímco dříve Češi obsazovali hlavně mainstreamové frakce, nyní jich většina sedí v „opozici“. Hned 10 českých europoslanců (ANO a Přísaha/Motoristé) teď patří do frakce Patrioti pro Evropu, Ivan David z SPD reprezentuje frakci Evropa suverénních národů a dva zástupci hnutí Stačilo! patří mezi nezařazené. Na ně všechny se vztahuje zmíněný cordon sanitaure.
Samozřejmě se dá namítnout, že vždy záleží na šikovnosti samotných europoslanců, jak vlivnou pozici si dokáží vybudovat. Problém je nicméně v tom, že všichni nemají stejnou „startovní čáru“. Jednoduše řečeno, politici z ostrakizovaných frakcí mají a priori horší přístup k legislativním spisům i menší prostor na europarlamentním plénu, ostatní se na ně navíc často dívají přes prsty, což jim komplikuje práci a hledání spojenců.
Je jasné, že české pozici v tomto ohledu zasadil velkou ránu zejména odchod ANO z „vládnoucí“ liberální frakce Renew k „opozičním“ Patriotům, své výchozí postavení ale sama oslabila například také dlouholetá europoslankyně a předsedkyně KSČM Kateřina Konečná. Ta opustila frakci Levice a v současné době patří mezi nezařazené, což s sebou nese přirozené nevýhody.
V konečném důsledku platí, že odchod zkušených europoslanců společně s příchodem těch nezkušených a změnou mnoha „vládnoucích“ dresů za „opoziční“ evidentně uškodilo celkovému českému hlasu v Evropském parlamentu. Minimálně pokud jde o respekt a zmíněnou „startovní čáru“.
Na druhou stranu, někteří nováčci z „opozice“ už se dostali k poměrně zajímavým spisům. Například Filip Turek (Přísaha/Motoristé, Patrioti) připravil za výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) stanovisko ke změnám v „uhlíkovém clu“ (CBAM), zatímco Jaroslav Bžoch (ANO, Patrioti) se stal zpravodajem doporučení k justiční spolupráci mezi EU a Bosnou a Hercegovinou. Vzorek nicméně v tuto chvíli není tak velký, aby se z něj daly usuzovat dlouhodobější trendy, pokud jde o český vliv.