Evropský parlament má za sebou rok a půl fungování ve složení zvoleném ve volbách v červnu 2024. Jak si vedou čeští europoslanci? Odpovědi na tyto otázky i mnoho dalších se dozvíte v našem přehledu stopy českých europoslanců.
Evropská unie zaostává v bezpečnosti i ekonomické výkonnosti za svými globálními konkurenty a je potřeba to urychleně řešit. Na této „anamnéze“ se shodnou čeští politici napříč spektrem. Nesouhlasí ale v tom, jakou „medicínu“ podat.
Evropský parlament podpořil občanskou iniciativu prosazující dostupné a bezpečnější potraty napříč Evropskou unií. Úspěšnost iniciativy je však stále nejistá.
Z českých europoslanců měl v prvním roce od voleb do Evropského parlamentu největší vliv na unijní politiku Luděk Niedermayer (TOP 09). Za ním se umístili nově zvolení Danuše Nerudová a Jan Farský (oba STAN). Vyplývá to z ankety institutu Europeum.
Europoslanci navrhují změny v zemědělské politice po roce 2027. Chtějí férovější systém podpory a znovu otevřeli citlivou debatu o stropu přímých plateb. Pro Česko jde o téma, které se v minulosti opakovaně střetlo s kritikou i očekáváním.
Přestože v loňském létě složený Evropský parlament ještě nestačil schválit dostatek legislativy, na které by se dala poznat míra vlivu českých europoslanců, objevují se náznaky, že český hlas uvnitř této instituce už není tak silný jako kdysi.
Instituce EU zahájily po červnových volbách nový pětiletý funkční cyklus. Ačkoli oficiálně začal 16. července, skutečné legislativní práce se rozbíhají teprve teď. Klíčovým hráčem v tomto procesu bude nová Evropská komise, kterou opět povede Ursula von der Leyen. Co přinese její druhý mandát?
Západ by měl povolit Ukrajině vyslat střely dlouhého doletu na vojenské cíle na ruském území, aby umožnil efektivnější obranu proti ruské agresi. Shodli se na tom dnes poslanci Evropského parlamentu (EP) v usnesení přijatém výraznou většinou hlasů.
Alternativa pro Německo (AfD) připravuje založení evropské strany. Informovaly o tom německé veřejnoprávní regionální stanice MDR a WDR, podle kterých se AfD chce přes evropskou stranu dostat k veřejným penězům.
V Evropě dlouhodobě roste poptávka, a společně s ní i nabídka, takzvané krajní pravice. Vypovídají o tom například data projektu PopuList, která ukazují dlouhodobý vzestup zejména krajně pravicových populistů. A tento trend se týká také evropských institucí.
První kolo povolebních vyjednávání uvnitř Evropského parlamentu je u konce. Poslanci se rozdělili do výborů a zvolili si jejich vedení, v čele toho zemědělského (AGRI) usedne Češka z ODS Veronika Vrecionová. Některé klíčové hospodářské výbory povedou nové tváře.
Česko posílá do Evropského parlamentu 21 osobností. Většina z nich zasedne ve stranách, které se nepodílejí na většinové koalici složené z lidovců (EPP), socialistů (S&D) a liberálů (Renew). Jejich vliv tak bude záviset zejména na jejich vlastní politické obratnosti.
První rezoluce nově složeného Evropského parlamentu (EP) se věnovala válce na Ukrajině. Europoslanci se shodli na nutnosti podporovat Ukrajinu a opětovně odsoudili ruskou agresi. Zkritizovali také předsedu zakládající frakce Patriotů pro Evropu Viktora Orbána za cestu do Ruska.
Europoslanci v čele s Alternativou pro Německo dnes odpoledne v Bruselu založili novou frakci nazvanou Evropa suverénních národů. Její ustavení ČTK potvrdil europoslanec AfD Petr Bystroň. Součástí skupiny je i česká Svoboda a přímá demokracie (SPD) s europoslancem Ivanem Davidem.
Češi si vybrali 21 europoslanců. 10 z nich se do bruselských a štrasburských lavic vrací, 11 tam míří poprvé. EURACTIV.cz přináší přehled, o koho jde.
Jak se o Green Dealu komunikuje na sociálních sítích? Především hodně zjednodušeně. Nejhlasitější pak jsou téměř tradičně kritici. A to nejen pokud jde o zelené politiky, ale rovnou o celou EU.
Českému internetu vládne Tomio Okamura, mezi další „ohýbače reality“ s dlouhými chapadly na sítích patří také Jindřich Rajchl nebo Jana Zwyrtek Hamplová. Dezinformační či manipulativní obsah se před eurovolbami věnuje hlavně migrační a zelené politice.
Evropský parlament dnes po nezvykle vyrovnaném hlasování přijal normu o obnově přírody, která je považována za nejdůležitější unijní pravidla pro ochranu přírodních druhů.
