Radosław Sikorski má téměř jistou nominaci do příští Evropské komise, o obranné portfolio prý však nestojí. Některé zdroje naznačují, že měl zálusk na post šéfa diplomacie EU, o který se ucházel již v roce 2014. Ten ale zabrala estonská premiérka Kaja Kallas.
Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski je považován za jednoho z favoritů na post komisaře EU pro obranu. Nové portfolio chce vytvořit Ursula von der Leyen v případě, že se znovu stane předsedkyní Evropské komise.
Eurokomisař pro obranu by měl v gesci obranný průmysl, ale také výzkum a vývoj v EU i bezpečnost v širším slova smyslu. Vznik portfolia je reakcí na stále agresivnější politiku Ruska a jeho invazi na Ukrajinu.
Sikorski však jakýkoli zájem o tuto práci popírá.
Když byl 17. června na tiskovém brífinku požádán, aby se vyjádřil ke svým případným vyhlídkám, poznamenal, že „takové portfolio v EU (zatím) neexistuje“.
„A i kdyby existovalo a bylo mi nabídnuto, neaspiruji na něj a nikam se nechystám,“ dodal.
Druhá šance na post šéfa diplomacie?
Sikorski byl polskými i zahraničními médii často zmiňován také jako kandidát na post vysokého představitele pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, zejména pokud by Evropská lidová strana nebo jiná skupina zablokovala nominaci estonské liberální premiérky Kaji Kallas.
Sikorski se o tento post ucházel již v roce 2014. Tenkrát ale boj prohrál se svou italskou socialistickou kolegyní Federicou Mogherini.
Jeho neúspěch byl do značné míry dán potřebou zachovat stranickou, národní a genderovou rovnováhu na nejvyšších postech EU. Sikorského šéf, premiér Donald Tusk, byl tehdy považován za kandidáta na předsedu Evropské rady a existovaly nicméně dvě možné kombinace vrcholných postů. První zahrnovala tehdejší dánskou socialistickou premiérkou Helle Thorning-Schmidt nominovanou na předsedkyni Evropské rady s tím, že Sikorský z EPP nebo Bulharka Kristalina Georgieva by se chopili pozice vysokého představitele EU. Druhá varianta počítala s Tuskem jako předsedou Evropské rady a Mogheriniovou jako vysokou představitelkou.
Vedoucí představitelé EU se nakonec rozhodli pro druhou možnost. Donald Tusk tak ve funkci předsedy Evropské rady nahradil Belgičana Hermana van Rompuye a Mogherini nahradila Catherine Ashton ze Spojeného království ve funkci vysoké představitelky.
Tusk byl druhým Polákem, který se ujal vrcholné funkce v EU. Před ním v letech 2009-2012 zastával funkci předsedy Evropského parlamentu Jerzy Buzek, další člen jeho Občanské platformy (PO, EPP). Polsko bylo první zemí „nové Unie“, která získala nejvyšší funkci, a stále zůstává jedinou zemí, která ji získala dvakrát.
V roce 2014, po Tuskovu nástupu do čela Evropské rady, jej ve funkci premiéra nahradila Ewa Kopacz, která do té doby zastávala post předsedkyně polského parlamerntu. Tu zase ve funkci vystřídal Sikorski a stanul v čele Sejmu. Na tento post rezignoval v červnu 2015 v důsledku skandálu s nezákonnými odposlechy.
Tusk Sikorského nechce pustit do Bruselu
Na pozici vysoké představitelky lídři EU již nominovali Kallas, pokud by tedy Sikorski měl jít do Evropské komise, musel by obsadit post řadového komisaře či místopředsedy Komise.
Donald Tusk přiznává, že osobně není příliš ochoten Sikorského do Bruselu vyslat.
„Nerad bych ztratil Sikorského, který je velmi dobrým ministrem zahraničí,“ řekl nedávno médiím.
„Pro mě je nejdůležitější mít silnou a výkonnou vládu, která je v zahraničí vysoce ceněná, a to ministr Sikorski zaručuje,“ dodal.
Tusk již dříve prohlásil, že podpoří znovuzvolení von der Leyen a kandidaturu Kaji Kallas na vysokou představitelku. V případě, že by Sikorski převzal portfolio komisaře pro obranu a Kaja Kallas usedne v roli vysokého představitele, získal by region střední a východní Evropy příliš mnoho.
„Estonská premiérka Kaja Kallas není naším kandidátem,“ zdůraznil Tusk, přičemž Kallas označil za „velmi důvěryhodnou“ v otázce Ukrajiny a Ruska.
„Sdílím její názory. Je věcí ostatních lídrů, aby se za ni skutečně postavili, já se do toho rozhodně míchat nebudu. Máme své vlastní věci, za které musíme bojovat,“ řekl.
Jaké portfolio bude mít Polsko v příští Komisi?
Polsko by jistě rádo získalo jedno z klíčových portfolií v nové Komisi. Je pravděpodobné, že se mu to podaří, vzhledem k tomu, že Tusk byl jedním z hlavních zastánců opětovného jmenování von der Leyen předsedkyní Komise.
Pokud by Varšava neobsadila obranné portfolio, o němž se říká, že bude příliš úzké, může ji zajímat i portfolio rozšíření a sousedství. O něj má však zájem již mnoho zemí.
Média naznačují, že Polsko pokukuje také po portfoliu vnitřního trhu, které mělo na starosti v Komisi Jeana-Clauda Junckera. Tehdy byla komisařkou Elżbieta Bieńkowska. Zájem o tento post signalizovala také Francie, která měla toto portfolio v gesci i nyní pod vedením Thierry Bretona. Není však běžnou praxí, aby jedna země dostala stejné portfolio ve dvou po sobě jdoucích komisích.
Rozšiřování je obzvláště atraktivní portfolio. Na obzoru se rýsuje perspektiva vstupu Ukrajiny a západního Balkánu do EU a Varšava by toto portfolio ráda získala. Ambici potvrdil i nový europoslanec Michał Szczerba z PO.
„Byl bych rád, kdyby Polsko získalo silné portfolio, jako je to k rozšiřování. Možná i v kombinaci s postem místopředsedy Komise,“ řekl.
