Eurokomisař pro mezinárodní partnerství Jozef Síkela na dnešní konferenci České priority v evropské politice poděkoval české společnosti za solidaritu s Ukrajinou – navzdory tomu, že vláda v této otázce mnohdy váhá.
Komisař ve svém úvodním projevu zdůraznil, že je výsostným zájmem Evropy maximálně podporovat Ukrajinu v obraně vůči ruské agresi. Připomněl, že země EU se nedávno dohodly na poskytnutí finanční půjčky Ukrajině na další dva roky ve výši 90 milionů eur.
„Za její splacení se měla EU zaručit jako celek. Tři státy se ale nakonec rozhodly do této pomoci Ukrajině nezapojit. Mezi nimi i Česká republika,“ podotkl komisař.
„Proč o tom mluvím? Protože Evropa rozhodně má na to patřit mezi nejsilnější globální aktéry. Má na to být silná – jak si přejeme i my Češi,“ zdůraznil Síkela, jehož úkolem v Komisi je mimo jiné navazování vztahů a investice do třetích zemí.
Síkela věnoval Ukrajině i závěr svého projevu, v němž se zaměřil na roli české občanské společnosti. „Chtěl bych vyzdvihnout občanské sbírky na podporu Ukrajiny. Ať už jde o generátory, humanitární pomoc nebo zbraně, tyto iniciativy ukazují velmi silné hodnotové ukotvení české společnosti – ale i strategické myšlení,“ prohlásil Síkela na konferenci, kterou pořádá Euractiv.cz.
„V době, kdy se rozhoduje o bezpečnosti Evropy, je důležité ukazovat, že Česko není jen zemí, která se nechce připojit k záruce za půjčku Ukrajině nebo odmítá prodat Ukrajincům letadla, která sama nepotřebuje. Česko je ale také zemí, jejíž občané dokáží jednat solidárně a s jasným vědomím toho, co je v sázce,“ uvedl český komisař s tím, že české společnosti upřímně děkuje.
Evropa pod tlakem
Podle Síkely se Evropa ocitá v prostředí, které se zásadně liší od předchozí dekády. Pokračující ruská agrese proti Ukrajině a návrat Donalda Trumpa do Bílého domu podle něj definitivně potvrdily, že svět vstoupil do éry transakční politiky, kde síla a zájmy znovu převažují nad pravidly.
„Tvrdá, transakční geopolitika je zpět a dnešní svět proto potřebuje silnou, nezávislou Evropu víc než kdy dřív,“ řekl komisař.
Základní otázkou podle něj není, zda má Evropa potenciál tuto roli hrát. Má ho. Otázkou je, zda je schopna jednat jednotně.
Komisař se v projevu opakovaně vymezil vůči narativu o „slabé Evropě“. Podle něj realita ukazuje opak – Evropa má vysokou životní úroveň, technologické kapacity i diplomatickou váhu. Ve srovnání se Spojenými státy má navíc nižší zadlužení a stabilnější sociální model.
„Evropa má prostředky, schopnosti, lidi, technologie i diplomatickou váhu na to, aby byla globálním hráčem,“ uvedl. „To, co jí chybí, je jednota.“
Právě vnitřní roztříštěnost podle něj vede k tomu, že některé členské státy upřednostňují krátkodobé národní zájmy – například v oblasti energetiky – před dlouhodobou bezpečností Unie. Jako příklad zmínil i zablokovanou dohodu o volném obchodu se sdružením Mercosur, která by mohla evropským firmám přinést významné ekonomické úspory.
Grónsko jako výjimka
Kontrastem k těmto selháním je podle Síkely situace kolem Grónska. Když americká administrativa v lednu otevřela možnost použití síly vůči spojencům, Evropská unie reagovala rychle a jednotně.
„O budoucnosti Grónska mohou rozhodovat pouze Gróňané,“ zdůraznil komisař. Koordinace s Dánskem, Grónskem a NATO podle něj přispěla k deeskalaci napětí a otevřela cestu k novému investičnímu balíčku na podporu regionu.
Podle Síkely jde o důkaz, že pokud Evropa postupuje koordinovaně, dokáže hájit své zájmy i vůči silnějším aktérům.
